- AutismusMichal Roškaňuk
- BylinkářstvíIng. Štěpánka Janoutová
- Ergoterapeutická a fyzioterapeutickáZdeňka Faltýnková
- FyzioterapeutickáMgr. Ilona Drábková, DiS
- Mozková příhoda - CMPJan Dohnálek
- Neurologická - CMPMUDr. Václav Lukáš
- O nás dvoukamarádka Janina
- PrávníJUDr. Zuzana Špitálská
- PsychologickáMgr. Radmila Fajtová
- SexuologickáMUDr. Taťána Šrámková, CSc
- SociálníMgr. Magdaléna Kolátorová
- UrologickáMUDr. Martin Sutorý, CSc.
Otázka č.78
Milý Honzo, nejste sice tělesně postižený, avšak váš dotaz použiji na demonstraci skutečnosti, že katetrizace nemusí být vhodným postupem pro každého. Pokud není prováděna správným způsobem, systematicky a navíc je přítomno další urologické onemocnění, může vést ke komplikacím tak, jak je zde uvádíte.
Nepíšete sice, jakým způsobem se katetrizujete a jak často, avšak patrně zde bude základní příčina těžkostí. Předpokládám, že v běžném životě močíte spontánně a katetrizaci využíváte pouze několikráte do týdne při potřebě vzrušení. Bylo Vám diagnostikováno mimo jiné nezhoubné zvětšení prostaty, které může způsobovat obtížnější a případně neúplné vyprázdnění močového měchýře. Zavedete-li si katétr za těchto podmínek nesterilně tj. podle pravidel ČIK (viz minulé dotazy a odpovědi v poradně) a následně močíte spontánně, pak se infekce, kterou si do močových cest zavlečete, pod vlivem horšího vyprazdňování močového měchýře pomnoží a vznikne zánět. Pokud chcete v katetrizacích pokračovat, pak zásadně sterilním postupem, tzn. užít vodný desinfekční roztok k desinfekci ústí močové trubice, aplikovat gel s desinfekčním účinkem (bohužel má i anestetický účinek, který utlumí i dráždění, kterým se patrně vzrušujete) a užít sterilní katétr, k jehož zavedení je nutno provést pomocí sterilní rukavice či pinzety. Vhodné je krátkodobé užití antibiotika několik hodin před zavedením a asi den poté (Nolicin, Biseptol). Zvýšení příjmu tekutin v den cévkování a po něm je též vhodné. Pouze takto provedené cévkování zmenší množství mikrobů zavedených cévkováním do močového měchýře, a sníží pravděpodobnost opakování infekce. Dalším faktorem, který má vliv na rozvoj infekce je velikost mechanického poškození močové trubice při zavádění katétru a při další manipulaci s ním. Klienti většinou při vzrušování se touto cestou s katétrem pohybují, tahají za něj apod. a tím nebezpečí mechanického poranění zvyšují. Poškozená výstelka močových cest je pak na vznik infekce náchylnější.
„Kamenem úrazu“ je také diagnóza chronického zánětu prostaty. Při něm totiž každé podráždění této oblasti, zejména pak zavádění čehokoli do močové trubice může způsobit
„rozvíření“ infekce a to jak prostaty, tak močových cest. U pacientů diagnózou chronického zánětu prostaty je tedy třeba krajní opatrnosti při indikaci jak katetrizace, tak instrumentálního vyšetřování.
Nepíšete sice, jakým způsobem se katetrizujete a jak často, avšak patrně zde bude základní příčina těžkostí. Předpokládám, že v běžném životě močíte spontánně a katetrizaci využíváte pouze několikráte do týdne při potřebě vzrušení. Bylo Vám diagnostikováno mimo jiné nezhoubné zvětšení prostaty, které může způsobovat obtížnější a případně neúplné vyprázdnění močového měchýře. Zavedete-li si katétr za těchto podmínek nesterilně tj. podle pravidel ČIK (viz minulé dotazy a odpovědi v poradně) a následně močíte spontánně, pak se infekce, kterou si do močových cest zavlečete, pod vlivem horšího vyprazdňování močového měchýře pomnoží a vznikne zánět. Pokud chcete v katetrizacích pokračovat, pak zásadně sterilním postupem, tzn. užít vodný desinfekční roztok k desinfekci ústí močové trubice, aplikovat gel s desinfekčním účinkem (bohužel má i anestetický účinek, který utlumí i dráždění, kterým se patrně vzrušujete) a užít sterilní katétr, k jehož zavedení je nutno provést pomocí sterilní rukavice či pinzety. Vhodné je krátkodobé užití antibiotika několik hodin před zavedením a asi den poté (Nolicin, Biseptol). Zvýšení příjmu tekutin v den cévkování a po něm je též vhodné. Pouze takto provedené cévkování zmenší množství mikrobů zavedených cévkováním do močového měchýře, a sníží pravděpodobnost opakování infekce. Dalším faktorem, který má vliv na rozvoj infekce je velikost mechanického poškození močové trubice při zavádění katétru a při další manipulaci s ním. Klienti většinou při vzrušování se touto cestou s katétrem pohybují, tahají za něj apod. a tím nebezpečí mechanického poranění zvyšují. Poškozená výstelka močových cest je pak na vznik infekce náchylnější.
„Kamenem úrazu“ je také diagnóza chronického zánětu prostaty. Při něm totiž každé podráždění této oblasti, zejména pak zavádění čehokoli do močové trubice může způsobit
„rozvíření“ infekce a to jak prostaty, tak močových cest. U pacientů diagnózou chronického zánětu prostaty je tedy třeba krajní opatrnosti při indikaci jak katetrizace, tak instrumentálního vyšetřování.