Houbařství je naší oblíbenou národní „disciplínou“, vždyť pravidelní i sváteční houbaři si z lesů každoročně odnášejí v průměru přes 20 tisíc tun hříbků, lišek, kozáků, suchohřibů, čirůvek, klouzků... Ti, kteří sbírají pravidelně a dalo by se říci s vášní, potvrdí, že na houby se chodí po celý rok, jen je třeba vědět, kde a jaké hledat.Houby potěší hned několikrát - při radostném nálezu, konzumaci mnoha skvělých pokrmů, které se z nich dají připravit a také pro blahodárný vliv na naše zdraví. Obsahují provitamin A, vitaminy skupiny B a dokonce i důležitý vitamin D. Kromě toho jsou v nich důležité minerální látky jako hořčík, vápník, fosfor, sodík, draslík a železo. Výhodou houbových pokrmů je, že dobře nasytí, a přitom jsou energeticky chudé, takže po nich rozhodně nikdo nepřibere. Jen by je neměly jíst děti, protože je nemohou trávit tak dobře jako dospělí. Dětem do 3 let se jejich konzumace vůbec nedoporučuje a jen s velkou opatrností a v malém množství je mohou jíst lidé starší a s chorobami trávicího ústrojí. V každém případě je nutná správná a dostatečně dlouhá tepelná úprava.Výzkumy prokázaly léčivé účinky u přibližně 1800 druhů hub, zejména se cení jejich příznivý účinek na posílení imunity, dobře ovlivňují léčbu kardiovaskulárních, ale i onkologických onemocnění. Doslova za elixír zdraví je považována hlíva ústřičná. Také bývá často doporučován houževnatec jedlý, neboli šiitake, rostoucí v subtropických lesích jihovýchodní Asie. U nás je možné houbu spolu s dalšími čerstvými chutnými plodnicemi dalších druhů koupit například v prodejně Samyco na Praze 2 v Lípové 4 (http://obchod.samyco.cz).Je však třeba brát v úvahu, že některé houby obsahují i toxické látky. Například tolik oblíbený žampion obsahuje agaritin, který našemu zdraví nijak neprospívá. Rozhodně se nedoporučuje konzumovat ho za syrova (ostatně ani jiné houby). Správnou tepelnou úpravou se však obsah škodlivin podstatně sníží. Pokud jste přesvědčeni, že sušené houby jsou vždy pořádku, nezapomeňte, že pro tuto úpravu se vůbec nehodí tzv. babka, jak se lidově říká suchohřibu žlutomasému (Xerocomus chrysenteron). Bývá totiž často napaden plísní, jejíž nedokonalé stadium žije v prasklinách kloboučků. Dužnina takto postižených plodnic obsahuje nebezpečné mykotoxiny, které v ní jsou již v době, kdy ještě nejsou napohled patrné. Může tak dojít i k závažným otravám. Proto sbírejte tyto houby pouze mladé, s kloboučky nepokryté sítí prasklinek. Tuto a další zajímavé informace jsem se dozvěděla na strhující přednášce našeho odborníka ing. Jiřího Baiera, autora mnoha článků a knih zasvěcených poznávání a přípravě hub. Ostatně plný sál jakoby potvrzoval, že co Čech, to… houbař! Každý houbař má svůj oblíbený recept, na němž si zaručeně pochutná. Pro ty, kteří by rádi kromě bramboračky, houbové omáčky či smaženice poznali i další varianty, vyšlo několik kuchařek zaměřených na houbové pokrmy, například od Ivana Jablonského: Vaříme z exotických a léčivých hub, kterou vydalo nakladatelství Brázda v roce 2007.