ČlánkyKáva
Patří bezesporu k jednomu z nejrozšířenějších produktů na světě – svědčí o tom i fakt, že hned po ropě je nejvíce prodávanou komoditou.
Původně pochází z Afriky (konkrétně z Etiopie, kde kávovník roste i v divoké formě). Nyní se cíleně pěstuje po celém světě všude tam, kde má vhodné podmínky – vyžaduje dostatek vláhy i světla, což bývá hlavně ve vlhkých tropických oblastech. K jejím největším pěstitelům patří Brazílie, Indonésie a Kolumbie. Do Evropy se dostala až v sedmnáctém století (někde byla v té době označena za „Satanův nápoj“).
Pokud se týká prospěšnosti nebo naopak škodlivosti kávy: snad neexistuje jiný celosvětový nápoj, který v minulosti budil tak velké rozpory (hlavně díky obsaženému kofeinu). Nyní se však vědci přiklánějí spíše na stranu její užitečnosti (zvláště je – li správně připravována). Především účinkuje jako životabudič a působí rychleji než čaj, ale na druhou stranu tato „vzpruha“ dost brzy vyprchá (takže k udržení delší svěžesti potřebujeme další šálek). Káva také obsahuje antioxidanty, které zabraňují některým druhům rakoviny (konkrétně rakovině dělohy u žen, nádoru tlustého střeva - čím je silnější, tím více - a též jater); předčasnému stárnutí a mozkovým poruchám. Její rozumnou konzumací lze zlepšit paměť, omezit riziko srdečního selhání i mrtvice, dále demence, Alzheimerovy i Parkinsonovy choroby a dokonce i cukrovky. Údajně pomáhá také při svalových bolestech po cvičení. Látky obsažené v kávových zrnech ničí bakterie v ústech, takže vlastně bojují proti zubnímu kazu. Nevýhodou však je, že zuby barví.
Hodně kávových příznivců bývá také mezi kuřáky, mezi nimiž je hodně rozšířeno, že káva a cigareta pomáhá od zácpy.
Podle nejnovějších studií funguje u žen jako obrana proti depresi, ale na druhou stranu může vyvolávat poruchy spánku (proto není vhodné pít jí pozdě odpoledne a večer) a zhoršovat úzkostné stavy. Tady v tomto případě záleží na aktuálním zdravotním stavu - umírněné pití rozhodně zdravému člověku nemůže škodit. Horší je, pokud máme potíže třeba se žaludkem, žlučníkem či vysokým krevním tlakem – tam je třeba se kávě vyhýbat nebo alespoň dbát pokynů lékaře.
Průměrná bezpečná dávka je podle odborníků kolem tří až čtyř šálků denně, nadměrné pití už může přestat fungovat povzbudivě a hrozí zde též nebezpečí závislosti; rovněž zvyšuje krevní tlak a snižuje ženskou plodnost. Už těhotným ženám se nedoporučuje konzumovat denně více než 200 mg kofeinu, což odpovídá asi dvěma šálkům.
Jinak káva v nás většinou vyvolává představu pohody a odpočinku, což dokazují poslední průzkumy provedené mezi obyvateli. Nejraději jí prý pijeme doma nebo ve společnosti přátel. V restauracích se obvykle podává se sklenicí vody, což má svůj účel.
Co se týče jinakostí mezi kávou mletou a rozpustnou, tam není podstatný rozdíl – dobrá rozpustná varianta se od té klasické kvalitně neliší.
Káva se dá využít i v kosmetice. Například pročišťuje, hydratuje a rozjasňuje pleť: smíchejte kávovou sedlinu s olivovým olejem a trochou medu, rozetřete a masírujete po tváři, nebo prostě přidejte kávu do kosmetického krému a naneste na obličej. Nechte účinkovat 15 minut. Známá je také kávová maska na vlasy: smíchejte žloutek, 2 lžíce mleté kávy a 3 lžíce olivového oleje. Aplikujte na vlasy, nechte působit asi 20 minut a pak opláchněte vlažnou vodou (pozor – příliš teplá způsobí sražení obsaženého vejce a následné obtížné odstraňování). Vlasy pak budou lesklé, dobře hydratované a plné živin.
Kávová sedlina se dá samozřejmě využít i jinak. Třeba jako hnojivo pro rostliny (někdo jí také přidává do kompostu - protože jí mají rády žížaly, jež ho provzdušňují). Funguje také jako osvěžovač vzduchu, jelikož pohlcuje pachy (např. v lednici); také pomáhá odstranit mastné skvrny z nádobí, odpuzuje hmyz (mravence) a dokonce se tvrdí, že i slimáky. Vlhkou kávovou sedlinou také můžeme opravit škrábance na nábytku. Kávou můžeme i barvit vajíčka nebo textil.
Prostě pití kávy je pro někoho rituál, bez kterého si neumí představit běžný den. Nahrává tomu i fakt, že je většinou pro každého dostupná. Jak již uvedeno – pokud jsme zdraví, tak není důvod se jí zříkat.
Původně pochází z Afriky (konkrétně z Etiopie, kde kávovník roste i v divoké formě). Nyní se cíleně pěstuje po celém světě všude tam, kde má vhodné podmínky – vyžaduje dostatek vláhy i světla, což bývá hlavně ve vlhkých tropických oblastech. K jejím největším pěstitelům patří Brazílie, Indonésie a Kolumbie. Do Evropy se dostala až v sedmnáctém století (někde byla v té době označena za „Satanův nápoj“).
Pokud se týká prospěšnosti nebo naopak škodlivosti kávy: snad neexistuje jiný celosvětový nápoj, který v minulosti budil tak velké rozpory (hlavně díky obsaženému kofeinu). Nyní se však vědci přiklánějí spíše na stranu její užitečnosti (zvláště je – li správně připravována). Především účinkuje jako životabudič a působí rychleji než čaj, ale na druhou stranu tato „vzpruha“ dost brzy vyprchá (takže k udržení delší svěžesti potřebujeme další šálek). Káva také obsahuje antioxidanty, které zabraňují některým druhům rakoviny (konkrétně rakovině dělohy u žen, nádoru tlustého střeva - čím je silnější, tím více - a též jater); předčasnému stárnutí a mozkovým poruchám. Její rozumnou konzumací lze zlepšit paměť, omezit riziko srdečního selhání i mrtvice, dále demence, Alzheimerovy i Parkinsonovy choroby a dokonce i cukrovky. Údajně pomáhá také při svalových bolestech po cvičení. Látky obsažené v kávových zrnech ničí bakterie v ústech, takže vlastně bojují proti zubnímu kazu. Nevýhodou však je, že zuby barví.
Hodně kávových příznivců bývá také mezi kuřáky, mezi nimiž je hodně rozšířeno, že káva a cigareta pomáhá od zácpy.
Podle nejnovějších studií funguje u žen jako obrana proti depresi, ale na druhou stranu může vyvolávat poruchy spánku (proto není vhodné pít jí pozdě odpoledne a večer) a zhoršovat úzkostné stavy. Tady v tomto případě záleží na aktuálním zdravotním stavu - umírněné pití rozhodně zdravému člověku nemůže škodit. Horší je, pokud máme potíže třeba se žaludkem, žlučníkem či vysokým krevním tlakem – tam je třeba se kávě vyhýbat nebo alespoň dbát pokynů lékaře.
Průměrná bezpečná dávka je podle odborníků kolem tří až čtyř šálků denně, nadměrné pití už může přestat fungovat povzbudivě a hrozí zde též nebezpečí závislosti; rovněž zvyšuje krevní tlak a snižuje ženskou plodnost. Už těhotným ženám se nedoporučuje konzumovat denně více než 200 mg kofeinu, což odpovídá asi dvěma šálkům.
Jinak káva v nás většinou vyvolává představu pohody a odpočinku, což dokazují poslední průzkumy provedené mezi obyvateli. Nejraději jí prý pijeme doma nebo ve společnosti přátel. V restauracích se obvykle podává se sklenicí vody, což má svůj účel.
Co se týče jinakostí mezi kávou mletou a rozpustnou, tam není podstatný rozdíl – dobrá rozpustná varianta se od té klasické kvalitně neliší.
Káva se dá využít i v kosmetice. Například pročišťuje, hydratuje a rozjasňuje pleť: smíchejte kávovou sedlinu s olivovým olejem a trochou medu, rozetřete a masírujete po tváři, nebo prostě přidejte kávu do kosmetického krému a naneste na obličej. Nechte účinkovat 15 minut. Známá je také kávová maska na vlasy: smíchejte žloutek, 2 lžíce mleté kávy a 3 lžíce olivového oleje. Aplikujte na vlasy, nechte působit asi 20 minut a pak opláchněte vlažnou vodou (pozor – příliš teplá způsobí sražení obsaženého vejce a následné obtížné odstraňování). Vlasy pak budou lesklé, dobře hydratované a plné živin.
Kávová sedlina se dá samozřejmě využít i jinak. Třeba jako hnojivo pro rostliny (někdo jí také přidává do kompostu - protože jí mají rády žížaly, jež ho provzdušňují). Funguje také jako osvěžovač vzduchu, jelikož pohlcuje pachy (např. v lednici); také pomáhá odstranit mastné skvrny z nádobí, odpuzuje hmyz (mravence) a dokonce se tvrdí, že i slimáky. Vlhkou kávovou sedlinou také můžeme opravit škrábance na nábytku. Kávou můžeme i barvit vajíčka nebo textil.
Prostě pití kávy je pro někoho rituál, bez kterého si neumí představit běžný den. Nahrává tomu i fakt, že je většinou pro každého dostupná. Jak již uvedeno – pokud jsme zdraví, tak není důvod se jí zříkat.
