V našem organismu jsou uloženy dvě třetiny jódu ve štítné žláze, kde ovlivňuje její schopnost regulovat metabolismus. Dostatečný příjem jódu podporuje duševní funkce, normální růst, dodává energii, má pozitivní vliv na kvalitu vlasů, pokožky, nehtů a zubů. Pokud ho v těle je nedostatek, může dojít k onemocnění – hypotyreóze nebo strumě.Doporučená denní dávka je pro dospělého člověka kolem 200 mikrogramů denně, což je čtyřikrát více, než před šedesáti lety a nejméně dvakrát více, než v České republice v průměru v potravě přijímáme. Deficitem jódu trpí v současné době polovina obyvatel Evropy. Na vině je jak nedostatečná konzumace mořských plodů bohatých právě na tento důležitý prvek, tak i to, že se stále méně používá jodizovaná sůl.Jak ukázal nedávný průzkum zkoumající stav těhotných Češek, jód chybí každé páté ženě. Přitom, jak nabádá specialistka na výživu Zuzana Hlinecká „Jódový deficit v těhotenství nebo v raném věku dítěte může způsobit špatný vývoj centrální nervové soustavy a nižší IQ. U dětí i dospělých se nedostatek jódu promítne v únavě a neschopnosti soustředit se. Oslabuje imunitu a přispívá k mnoha onemocněním včetně některých rakovinových nádorů. Navíc může mít za následek deprese a poruchy plodnosti u obou pohlaví. Oproti tomu správný příjem jódu napomáhá k celkovému zdraví organismu, vitalitě pokožky, vlasů i nehtů a lepšímu spalování tuků.“Toxický účinek přírodního jódu sice nebyl prokázán, velmi nebezpečné však může být, je-li nesprávně předepsán jako lék. Užívá-li se lék při onemocnění štítné žlázy, je vhodné konzultovat s lékařem zvýšený přísun jódu z přírodních zdrojů.Česká republika bohužel patří k oblastem s nízkým obsahem jódu v prostředí. Jeho nedostatek se proto dlouhodobě řeší obohacování kuchyňské soli jódem. V potravinách se ho pak nejvíce nachází v mořských řasách, rovněž losos ho v 10 dkg obsahuje 200 nebo uzená makrela 145 mikrogramů, Vincentka pak dokonce 659 mikrogramů.