Svátky

Dobré ráno,
dnes je neděle 25.6.2017
svátek má Ivan
zítra Adriana

Krátce

Somatoformní poruchy

 

Somatoformní poruchy jsou potíže charakteristické přítomností nejrůznějších tělesných příznaků bez prokázaných organických a patologických změn.

Celý článek.

Citáty

BOŽENA BENEŠOVÁ
Na tom, koho máme rádi, nám nevadí i jeho neřesti, zatímco u toho, koho nesnášíme, jsou nám proti srsti i jeho ctnosti.

Doc. MUDr. Jakub Hort, Ph.D.

Centrum pro poruchy paměti
Neurologická klinika dospělých 2. LF UK a FN Motol, Praha

Dá se specifikovat, jak funguje naše paměť?

Paměť je schopnost ukládat, uchovávat a vybavovat informace v mozku. Na ukládání se podílí spánkový lalok, konkrétně struktura zvaná hipokampus a je k tomu potřeba děj zvaný „dlouhodobá potenciace“ závislý na glutamátu. Pro vybavení je důležitý čelní lalok mozku. Uložena je pak paměť v celém mozku, ale některé souvislosti ještě přesně neznáme.

 

Paměť je podle svého druhu různá – sémantická, epizodická…, rovněž poruchy paměti mohou mít odlišné příčiny. Jakými onemocněními se zabývá Vaše Centrum pro poruchy paměti?

Sémantická paměť uchovává data a znalosti. Někdy se přirovnává k encyklopedickému slovníku s výklady. Episodická paměť uchovává události, přiběhy a důležitý je časový údaj. Oba druhy paměti bývají narušeny u Alzheimerovy choroby, i když více a časněji je postižena právě paměť episodická. Alzheimerova choroba je nejčastější onemocnění, se kterým se v naší poradně setkáváme. Sledujeme ale i pacienty s Lewy body demencí, frontotemporální demencí nebo třeba cévní demencí. Zabýváme se zejména diagnostikou v počáteční fázi onemocnění – ve stadiu mírné kognitivní poruchy.

 

Kdybychom měli použít graf, jak by vypadala křivka paměti v průběhu lidského životního cyklu?
Paměť se zlepšuje v dětství i dospívání a svého vrcholu dosahuje v období časné dospělosti, pak je stabilní a ve stáří se zhoršuje. Souvisí to s cévními změnami nebo s úbytkem neuronů v oblastech mozku, které jsou pro paměť důležité. Mírné obtíže s pamětí jsou tedy ve stáří přirozené, dají se kompenzovat některými návyky nebo pomůckami, ale i zkušeností.

 

Kdy dochází k poruchám paměti – ke kratším výpadkům a k trvalé ztrátě v důsledku onemocnění, nebo například po prožitém šoku, po psychické zátěži a podobně? Jaká onemocnění může signalizovat dočasná či trvalá ztráta paměti nebo její poruchy?

Obtíže s pamětí mohou být tzv. organického původu, kdy v mozku chybí nervové buňky, které ji mají za úkol zajišťovat, anebo jsou funkčního původu. Sem patří některé stavy související se stresem, psychickými obtížemi nebo psychiatrickými onemocněními. Při přepracování a únavě se může paměť rovněž zhoršit, roli zde hraje zejména porucha koncentrace. Paměť se zhoršuje při nedostatku spánku, roli mohou hrát některé hormonální změny, alkohol, jiné návykové látky.

 

Které výpadky paměti jsou ještě v normě a kdy je lépe navštívit lékaře?

Obecně jsou rizikové obtíže nad 50 let věku, kdy si postižení hůře vybavují právě časové údaje
(episodickou paměť). Naopak pokud se v mladším věku vyskytnou obtíže s pamětí bez jiných doprovodných příznaků, většinou se jedná o psychickou příčinu obtíží.

 

Může si zájemce vyzkoušet na testech, jak to s jeho pamětí vypadá? Jsou třeba dostupné i veřejně na internetu nebo podobně? Nebo takovou službu poskytuje neurologické oddělení?

Paměť je dnes možné otestovat na internetu. Ve vyšším věku některé screeningové testy je možné podstoupit na kontaktních místech České alzheimerovské společnosti (www.alzheimer.cz) nebo v rámci projektů podpořených Alzheimer nadačním fondem (www.alzheimernf.cz). Základní vyšetření (screening osob) by měl provést praktický lékař. V žádném případě není možné zajišťovat vyšetření osob se subjektivními obtížemi s pamětí na neurologických pracovištích, bez předchozího doporučení. Kapacita je totiž velmi omezená.

 

Jak vypadá vyšetření poruch paměti u lékaře, jaké metody se používají? Lze pozorovat změny na mozku, např. při magnetické rezonanci – a jak se projevují?

Kromě screeningových testů trvajících 5-25 minut jako je například MoCA, MMSE nebo ACE test se dají provést podrobnější testy, které trvají až několik hodin. Dále se provádí na specializovaných pracovištích vyšetření mozku CT nebo MRI, kde lze zhodnotit cévní změny a míru atrofie. Součástí specializovaných vyšetření při podezření na Alzheimerovu chorobu jsou dnes i laboratorní testy a vyšetření mozkomíšního moku se stanovením hladiny beta-amyloidu.

 

Degenerace, demence, Alzheimerova choroba – zdravotní postižení, jehož se obávají pacienti i jejich příbuzní. Můžete o nich něco říci včetně četnosti a specifikace výskytu i možností jejich léčby současnou medicínou?

Alzheimerova choroba je nejčastější příčina syndromu demence, který zahrnuje poruchy paměti, řeči, poznávání, zrakových funkcí, exekutivních funkcí, chování a soběstačnosti. Výskyt v populaci narůstá po 65 letech věku velmi výrazně, kdy z 2-3% v této skupině vystoupá na 30-50% ve skupině nad 80 let. V souvislosti s tím jak stárne populace ve vyspělých zemích, zvyšuje se i výskyt Alzheimerovy choroby. V České republice trpí nějakou formou demence více než 1% populace a výskyt se v následujících dvou dekádách může až zdvojnásobit. V současnosti je dostupná léčba, která se označuje jako symptomatická, a která dokáže oddálit nejzávažnější stadia onemocnění. Alzheimerova choroba ale nadále zůstává smrtelné onemocnění a současná léčba i přes oddálení nejtěžších stadií život pacientů neprodlouží. Daří se snížit zátěž pro pečující i zlepšit kvalitu života nemocných a daří se rovněž oddálit i období plné nesoběstačnosti a nutnost případné hospitalizace. Nadějné jsou léky ve výzkumu, z nichž řadu z nich je možné nabídnout i pacientům v České republice. Tyto léky ovlivňují tvorbu bílkoviny beta-amyloidu a teoreticky by mohly pacienty i vyléčit. Patří sem například vakcinace nebo inhibitory beta-sekretasy a řada dalších léků.

 

Demenci předchází mírná kognitivní porucha – můžete pro nás laiky - vysvětlit, oč se jedná?

Demence je syndrom, tedy soubor příznaků, které jsem jmenoval výše. Klíčové je, že tíže postižení je taková, že pacienti se stávají nesoběstačnými. Pacienti s mírnou kognitivní poruchou mají kvalitativně příznaky podobné, ale kvantitativně méně vyjádřené, a proto jsou zatím schopni se o sebe sami postarat. Příčina jejich obtíží ale může být stejná, tedy Alzheimerova choroba, byť zatím v počátečním stadiu.

 

Neurologové potvrzují, že většina pacientů s demencí není včas diagnostikována. Přitom i zde platí, čím dříve se s léčbou začne, tím lépe se daří oddálit nejzávažnější stadia onemocnění. V čem spatřujete hlavní příčinu tohoto jevu a jakým způsobem je vhodné ji řešit?

Pacientů jsou řádově desetitisíce a mluvíme až o pandemii onemocnění. Kapacita zdravotních zařízení je limitovaná a léčba stále ne dostatečně úspěšná. Z tohoto důvodu se na onemocnění často nemyslí v rodině, ale někdy ani v ordinacích lékařů, pokud pacient přijde v počátečním stadiu. První příznaky Alzheimerovy choroby mohou být mylně považovány za projevy normálního stárnutí. Jistou roli může hrát i tzv. agismus, tedy diskriminace starších osob a onemocnění vyššího věku společností jako celkem. S jistotou se dá říci, že náklady na Alzheimerovu chorobu nebude nikdy možné financovat pouze z veřejných prostředků, z daní a státních příspěvků, ale že bude nutná i účast rodiny a privátních zdrojů, nadací, charity atd. Je to totiž onemocnění nesmírně časté a nákladné. Možná i z tohoto důvodu se před Alzheimerovou chorobu společnost jako celek a plátci zdravotní péče tak trochu schovávají.

 

Jak probíhá časná diagnostika Alzheimerovy choroby - téma Vaší velice kladně hodnocené habilitační práce - a jakých úspěchů lze dosáhnout v její léčbě?

Časná diagnostika se může zaměřit například na vyšetření orientace v prostoru, specielní neuropsychologické testy na episodickou paměť nebo výše zmíněnou magnetickou rezonanci a mozkomíšní mok. Dřívější zahájení léčby může oddálit nejzávažnější stadia. Platí to pro v současnosti dostupné léky symptomatické jako je například donepezil, rivastigmin nebo memantin. Určitý efekt v prevenci mohou mít i léky jako je EGb761. V České republice je v současnosti dostupná i léčba moderní formou tzv. klinických studií. Jsou to léky, které ještě nebyly registrovány, ale ovlivňují bílkovinu beta amyloid. Na našem pracovišti jsme měli možnost pacientům nabídnout vakcinaci i jiné postupy. Důležitý v prevenci a léčbě je ale i tzv. kognitivní trénink, sociální a intelektuální aktivita, vazby, napojení na okolí a rovněž fyzická aktivita.

 

Která léčebná opatření byste mohl doporučit na udržení duševní aktivity lidem relativně zdravým různého stáří a pacientům s již určenou diagnózou?

Dostatek sociálních kontaktů, emoční stimulace, intelektuální stimulace, existují různé pomůcky, návody. O některých je možné se dozvědět na webu: www.alzheimer.cz , www.kognice.cz , www. Alzheimernf.cz.     

 

Jaký další trénink pro mozek je vhodný v každém věku? Dá se ovlivnit například i úpravou jídelníčku a zdravým životním stylem?

Ano, mozek má schopnost plasticity, paměti až do poslední minuty života a to i u nemocných. U nich je tato schopnost samozřejmě ale výrazně snížena. Platí však obecně to, co platí například pro svaly. Pokud je používáme a trénujeme, jsou silné a pružné, pokud nikoliv tak se zmenšují, atrofují. A stejně jako se svaly je to i s pamětí.

 

Pomáhají přírodní preparáty například z ginko biloba apod.?

Obecně jsou látky považovány za potravinové doplňky a charakter léků mají pouze preparáty, které obsahují složku EGb761. Existuje nedávná rozsáhlá studie z Francie, která na několika tisících pacientech prokázala, že mohou mít jistý pozitivní vliv v prevenci demence.

 

Jakým směrem se ubírá současná neurologická věda, čeho se za poslední dobu podařilo v tomto oboru dosáhnout – a to i na Vaší klinice?

Trend je časná diagnostika. Využití tzv. biomarkerů. Na naší klinice se zabýváme zobrazovacími metodami a specielními neuropsychologickými testy. Prokázali jsme, že jednou z nejdříve a nejvýrazněji postižených oblastí je schopnost orientovat se v prostoru.
V oblasti léčby zatím čekáme na výsledky a zkušenosti těch moderních metod, o kterých jsem se již zmínil, vakcinace nebo beta-sekretazy proti beta-amyloidu.

 

Váže se pokrok v dané oblasti na výzkumné práce se zvířaty, a jak v takovém případě probíhá?

Vývoj nového léku stojí dnes zhruba 1 miliardu dolarů. Řada léků ale neuspěje a vývoj se zastaví těsně před cílem. Důsledkem toho jsou v konečném součtu náklady obrovské. Většina nových léků se proto zkouší nejdříve na zvířatech řadu let a testuje se jak účinnost, tak bezpečnost a snášenlivost. Bez výzkumu na zvířatech to zatím není možné.

 

Kterým pacientům zejména se věnujete?

Pacientům v počátečním stadiu onemocnění. Zabývám se ale neurologií jako celkem a ne pouze pacienty s poruchami paměti.

 

Z jakých pracovních i osobních úspěchů jste měl v poslední době radost?

Narození syna.

 

 

Přeji mu a Vaší rodině hodně zdraví a šťastný život.

Děkuji.

 

 

Děkuji Vám za rozhovor.

 

 

Vyhledávání

Podporují nás

test Stránky se zdravotnickou tématikou jsou podporovány Ministerstvem zdravotnictví v rámci Programu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením


hartmann
 

kopriva

 

Florence

 

ZDN

 

Foto dne

CESTOVÁNÍ

 

Nenechte si ujít povídání o cestách po místech více či méně známých..