Ono se to netýká jen sluchu, ale i jiných smyslů. Ten postup, který máte na mysli, se nazývá postupná expozice a myslí se tím, že se klient vystavuje tomu, co je mu nepříjemné, s postupně zesilující intenzitou a tím si klient může vybudovat větší odolnost.

V případě smyslové hypersenzitivity se touto cestou citlivost smyslu samozřejmě nijak nezmění, jen se - v případě úspěchu - zvýší tolerance klienta vůči přetížení daného smyslu. Každopádně by tato technika neměla být použita izolovaně a podomácku - měl by jí doporučit odborník poté, co zmapuje, jak přesně dítě na jaké podněty reaguje. Tento odborník by také měl být k dispozici jako poradce a zároveň sledovat úspěšnost. Tento postup je totiž pro klienta dosti náročný a rozhodně by se nemělo jít za hranici, za kterou klient trpí - to by neprospělo nikomu. Je třeba držet se určitých pravidel a pečlivě sledovat, jak na to klient reaguje a zda je schopen "do toho jít".

Primárně by ale ten odborník, který o dítě pečuje, měl usilovat o celkové zlepšení stavu - pak se přecitlivělost může zmírnit i bez podobných technik. Tím nemám na mysli medikamenty (byť jsou v některých případech alespoň přechodně nutné), ale například nutriční či dietetické zásahy.