Patrně jste někdy v minulosti třeba i nevědomky udělal něco, co způsobilo ochlazení dobrých vztahů s Vaší dcerou. Vše se ale dá při dobré vůli napravit.
Můžete začít s tím, že si s dcerkou budete hodně povídat, a to nejen o obyčejných věcech, ale i o jejích starostech a problémech. Přitom se spíše snažte jí vyslechnout, ne toliko pouze soudit a radit. Každý člověk (tím spíše mladý) rád uzná, když se ze svých strastí může vypovídat někomu blízkému.
Podle možností zachovejte diskrétnost a s nikým jiným o jejích nesnázích nemluvte. Ona Vaší mlčenlivost jistě ocení – už tím uděláte velký krok k tomu, abyste její důvěru získal zpět. Má – li sebevětší potíže, neshazujte jí, nemoralizujte a bezhlavě nezakazujte, ale zkuste jí pochopit, věci trpělivě vysvětlujte a až potom případně navrhněte řešení. Když dcera uvidí, že se nerozčilujete, její „kladné body“ vůči Vám ještě porostou.
Vždyť každý otec (ale i matka) by měl být pro svého potomka pilířem jistoty, bezpečí a pochopení.
Neklaďte na ní nepřiměřené nároky (někteří rodiče do svých dětí promítají vlastní neuskutečněné ambice), ale podporujte jí a povzbuzujte v tom, co dělá (pokud to není zrovna v rozporu s dobrými mravy). Dejte jí najevo, že Vám na ní záleží za všech okolností a že si na ní uděláte čas, kdykoli Vás bude potřebovat. Dávejte pozor, aby ve Vás viděla spíše dobrého kamaráda a ochránce, než jen autoritu, kterou je třeba za každých okolností pouze poslouchat. A rozhodně nepodnikejte nic za jejími zády – to by mohla brát jako zradu.
Vaše dcera je v kritickém věku (to jistě dobře víte) a měla by cítit rodičovské zázemí víc než kdy jindy. Pamatujte i na to, že jak se k ní budete nyní chovat, tak se nejspíš bude ona jednou chovat ke svému partnerovi. Buďte tedy opatrný, ať si to zbytečně nezkazíte a dáte jí do budoucnosti dobrý příklad.
Držím Vám palce.