- AutismusMichal Roškaňuk
- BylinkářstvíIng. Štěpánka Janoutová
- Ergoterapeutická a fyzioterapeutickáZdeňka Faltýnková
- FyzioterapeutickáMgr. Ilona Drábková, DiS
- Mozková příhoda - CMPJan Dohnálek
- Neurologická - CMPMUDr. Václav Lukáš
- O nás dvoukamarádka Janina
- PrávníJUDr. Zuzana Špitálská
- PsychologickáMgr. Radmila Fajtová
- SexuologickáMUDr. Taťána Šrámková, CSc
- SociálníMgr. Magdaléna Kolátorová
- UrologickáMUDr. Martin Sutorý, CSc.
Otázka č.273
Třeba svého syna pouze podceňujete: kdyby opravdu chtěl, partnerku by si jistě našel (nebo by si našla ona jeho). Je však dost dobře možné, že mu maminkovská péče zcela vyhovuje. Nemusí se skoro o nic starat a má doma kompletní servis.
V určitém věku většinou dochází k tomu, že se člověk chce postavit na vlastní nohy a žít svůj život nezávisle na rodičích. V tomto směru je postavení Vašeho potomka přece jen poněkud neobvyklé. Ale ptala jste se ho někdy, zda vůbec touží mít svoji ženu a rodinný život? Pakliže o to nestojí, může to být známka jeho poněkud malé samostatnosti, kterou vlastně dosud ani nepotřeboval projevit.
Nepíšete, kolik je mu let, ale má – li přece jenom už nějaký věk, měl by se nad sebou vážně zamyslet. Vždyť Vy nebudete žít věčně – a co pak s ním bude?
Jestli jste mu až dosud projevovala veškerou péči, zkuste svou starostlivost omezit. Nechte ho, ať se sám projeví. Ale jestliže Vás trápí, že nemá vážnou známost, rozhodně nepodléhejte pokušení hledat mu jí sama (to dělali prarodiče našich babiček, dnes už je poněkud jiná doba).
Pokud mít přítelkyni prostě nechce, měla byste to respektovat a příliš nepátrat po příčině. Snažte se ho nenápadně vést k větší odpovědnosti a svobodě, nedělejte všechno za něj. Všímejte si, zda je soběstačný (když na to dojde). Pokud ano, není to s ním tak špatné.
Na druhou stranu vezměte v úvahu i to, že i Vy jednou budete mít svoje roky a určitě byste ocenila, kdyby se o Vás syn dokázal ve všem postarat. Což by nebylo tak úplně jednoduché, kdyby měl vlastní rodinu.
Nechte ho, ať se rozhodne sám, je zajisté už dávno dospělý. Existuje i varianta, že vůbec není „ňouma“, to jen Vy ho tak chcete vidět. Vlastní děti totiž velice často umějí překvapit, tak abyste se ještě nedivila, čeho všeho je schopný. Jenomže když mu budete stále dávat najevo, že je nekňuba, rozhodně mu tím nepomůžete (ba naopak: nejspíš se Vám postupně povede srazit jeho sebevědomí na nulu). Uvědomte si to.
A pamatujte na staré dobré přísloví, které říká, že „každý svého štěstí strůjcem“.
Přeji hodně zdaru.
V určitém věku většinou dochází k tomu, že se člověk chce postavit na vlastní nohy a žít svůj život nezávisle na rodičích. V tomto směru je postavení Vašeho potomka přece jen poněkud neobvyklé. Ale ptala jste se ho někdy, zda vůbec touží mít svoji ženu a rodinný život? Pakliže o to nestojí, může to být známka jeho poněkud malé samostatnosti, kterou vlastně dosud ani nepotřeboval projevit.
Nepíšete, kolik je mu let, ale má – li přece jenom už nějaký věk, měl by se nad sebou vážně zamyslet. Vždyť Vy nebudete žít věčně – a co pak s ním bude?
Jestli jste mu až dosud projevovala veškerou péči, zkuste svou starostlivost omezit. Nechte ho, ať se sám projeví. Ale jestliže Vás trápí, že nemá vážnou známost, rozhodně nepodléhejte pokušení hledat mu jí sama (to dělali prarodiče našich babiček, dnes už je poněkud jiná doba).
Pokud mít přítelkyni prostě nechce, měla byste to respektovat a příliš nepátrat po příčině. Snažte se ho nenápadně vést k větší odpovědnosti a svobodě, nedělejte všechno za něj. Všímejte si, zda je soběstačný (když na to dojde). Pokud ano, není to s ním tak špatné.
Na druhou stranu vezměte v úvahu i to, že i Vy jednou budete mít svoje roky a určitě byste ocenila, kdyby se o Vás syn dokázal ve všem postarat. Což by nebylo tak úplně jednoduché, kdyby měl vlastní rodinu.
Nechte ho, ať se rozhodne sám, je zajisté už dávno dospělý. Existuje i varianta, že vůbec není „ňouma“, to jen Vy ho tak chcete vidět. Vlastní děti totiž velice často umějí překvapit, tak abyste se ještě nedivila, čeho všeho je schopný. Jenomže když mu budete stále dávat najevo, že je nekňuba, rozhodně mu tím nepomůžete (ba naopak: nejspíš se Vám postupně povede srazit jeho sebevědomí na nulu). Uvědomte si to.
A pamatujte na staré dobré přísloví, které říká, že „každý svého štěstí strůjcem“.
Přeji hodně zdaru.