Situace, do které jste se dostala, je poměrně složitá, nikoli však neřešitelná.
Váš malý synek vnímá nového „tatínka“ asi jako vetřelce (zvláště žila – li jste po rozvodu nějaký čas sama), se kterým se musí dělit o Vaši lásku a přízeň.
Odborníci doporučují, aby malé dítě mělo potencionálního nevlastního rodiče spíše jako kamaráda, než jako autoritu, kterou je nutné poslouchat (obzvlášť v takových případech, kdy původní biologický otec navzdory rozvodu funguje bez větších problémů).
V přístupu k chlapečkovi je od Vašeho partnera potřeba především trpělivost, pochopení, vlídnost a porozumění. Dobré by bylo, aby se sám vžil do věku malého dítěte a zkusil si představit, jak by chtěl, aby se k němu nový „otec“ choval. A této představě se snažil co nejvíce přiblížit.
Samozřejmě i Vy můžete hrát v celé záležitosti pozitivní úlohu: nikdy před hošíkem nynějšího partnera nekritizujte, neshazujte ho a v dětské přítomnosti se s ním zásadně nehádejte. Dbejte na to, abyste Vy i Váš protějšek byli potomkovi dobrým příkladem, buďte trpěliví, navzájem si v klidu naslouchejte a sdělujte svá přání a potřeby.
Uvidíte, že v průběhu času se stav zlepší – máte vcelku dobré vyhlídky, protože Váš syn je ještě relativně malý. V budoucnu se však rozhodně vyvarujte častému střídání „strýčků“ (v případě, že byste se se svým nynějším přítelem náhodou rozešla), to by pro Vaše děcko určitě nebylo to nejlepší.
Také pokud možno zakažte svému protějšku, aby se vyjadřoval silně negativně (byť jen občas) na téma pravého otce. Pokud o něm budete před chlapcem mluvit, tak raději převážně kladně a bez urážek.
A v neposlední řadě usilujte o jednotný přístup k výchově svého synka (nechtějte po něm každý něco jiného).
Pamatujte, že jak se budete chovat vůči němu, tak se on bude chovat jednou k vám oběma.
Přeji hodně síly a dobré vůle (která se vám v budoucnu bohatě vrátí).