Poškození míchy s trvalými následky je událost, která zpravidla od základů změní život jak jej člověk žil před úrazem. Období po úraze je velmi náročné jak fyzicky tak psychicky, a to pro samotného pacienta i pro jeho rodinu. Všichni postupně projdou fázemi šoku, popření reality, hněvu, často i smlouvání s osudem nebo Bohem a smutkem případně depresí.

Poslední fází je smíření se situací, přijetí reality. Vše ovšem neprobíhá tak hladce, lidé většinou neprochází jednou fází za druhou. Spíš si to představte jako řazení v automobilu. Nejdřív se zařadí jednička, dvojka, trojka, třeba i čtyřka, pak je ale v některých místech nutno podřadit, někdy i zastavit a opět rozjíždět od jedničky.

Může se stát, že máte v jednom momentě pocit, že jste se smířil s životem na vozíku a druhý den se prostě vzbudíte nebo se něco nepříjemného přihodí a jste tam, kde jste byl před tím. Není to při tom krok zpátky, je to součást přirozeného procesu adaptace na tak závažnou změnu v životě. Vozíčkáři v řadě výzkumech uvádí, že se jejich kvalita života postupně od úrazu zlepšuje a větší část je se svým životem spokojena.

Existuje totiž řada možností a příležitostí, o kterých člověk na začátku neví, neumí si je představit, jsou pro něj těžko uvěřitelné a/nebo má pocit, že nejsou pro něj. Uvádíte, že jste před úrazem sportoval, studoval a měl partnerku. To je možné i nyní. Řada vozíčkářů se pravidelně věnuje sportu, někteří jezdí i na Paralympiády.

Rekreačně lze provozovat mnohé sporty, dokonce lze i hrát golf a lézt na skály. Ve studiu bych vám doporučovala pokračovat. Existují individuální plány studia, které by pro vás mohly být atraktivní. V případě nemožnosti pokračovat doporučuji zvolit jiný obor studia. Rozšíří to vaše možnosti výběru zaměstnání. I když jste v invalidním důchodu, můžete získat zajímavou práci. Většina vozíčkářů žije v partnerském vztahu a vede aktivní sexuální život. Dnes mají vozíčkáři díky pokrokům medicíny také možnost mít své vlastní děti.

Aktivně se zapojte do komunity ostatních vozíčkářů v blízkosti vašeho bydliště. Nejen že mezi nimi najdete úžasné přátele, ale také se s vámi rádi podělí o vlastní zkušenosti a inspirují vás. Přeji vám, abyste jste našel svoji cestu a aby jste zažil mnoho radostných a šťastných chvil.