Někdy mě štve, jak se lidi hodnotí podle toho, co mají, nebo se navzájem trumfují. Já žiju u rodičů, auto nemám, mobil mám ještě černobílej… Cítím se pak blbě.
DK

Chtěl bych se zeptat, co dělat, když nevím, jak se rozhodnout. Většinou se zeptám na názor kamarádů, ale co kamarád to názor. Mám taky strach, že moje rozhodnutí třeba někomu ublíží.
Radek

Jsem paraplegik, tak dva roky po úraze, pracuju, mám přítelkyni, bydlíme v rodinném domku. Měl bych být šťastný, ale jsou týdny, kdy nejsem. Mám taky šťastný období, kdy mám najednou hodně energie, napadají mě různé plány do budoucna, taky věci, který bych chtěl dělat, naberu si toho moc a pak přijde depka. Jde s tím něco dělat?
Libor

Mám 22ti-letého syna, po úraze paraplegického, Th3-4. Jel z diskotéky v autě s kamarádem, který měl už něco vypito. Narazili do stromu. Můj syn ochrnul, ten kluk, co řídil, měl jen zlomenou nohu. Má v sobě nastřádaného hodně hněvu a nevím jestli na sebe nebo na toho co řídil, asi obojí. Zdá se mně, že je v depresi. Když je nejhůř, tak se schoulí na posteli a vydrží tak hodiny. Jindy se snaží vypadat jako by bylo všechno pořádku. Mám o něj starost. Co můžu dělat, kam se obrátit?

Jsem rok a půl po úraze. Je ze mě vozíčkář. Myslím, že pro mě cvičení nemá smysl. K čemu mi to je, když zůstanu na vozíku? J. P.