ČlánkyNOVÁ GUINEA
23. 9. pátek
Noc byla dost náročná. V těsném sousedství umřela 19ti letá dívka – měla nemocná játra. To jsme se samozřejmě dozvěděli až ráno, v noci mě vzbudily divné zvuky. Něco mezi vytím, nářkem, modlitbou, ale hlasitou, no nevěděla jsem, co to je, ale bylo to dost děsivé. Teď je odpoledne, stále ji oplakávají, ale už víme, co to je.
Ráno jsme vstávali v 5 hodin, abychom stihli v 6 hodin trh na sousedním ostrově. Byl to opět zážitek, lidé tam chodí mnoho hodin pěšky, aby se pokusili prodat pár rajčat, ale opravdu jen hromádku, ryby, oříšky a různou zeleninu, sladké brambory apod. Koupili jsme si úžasné oříšky, něco jako mandle a dalo se to krásně loupat, jako když jsou mandle spařené.
Zabalili nám to do banánového listu, převázali liánou, to byla ekologie. Pak jsme se šli ještě podívat na místo, kde dle pověsti žralok našel sladkou vodu, když se rozjel proti skále, ze které vytryskla.
Dlouho nepršelo a bylo hrozné sucho a tak je vlastně zachránil. Proto zdejší lidé hovoří o žralocích s úctou a taky o chobotnicích, ale ta nevím, co udělala. Cesta vedla proti proudu potoka, přes pole a lesy, fakt hezké. I tůňka s pitnou vodou byla úžasná. Já jsem se opět „trochu utopila“ při brodění s druhým foťákem, ale naštěstí se nenamočil, jen pouzdro bylo mokré. Doprovázely nás děti, skákaly ze skály a pak se nechávaly unášet proudem sladké vody hodně daleko, až k místu, kde začínala silnice. Vyzařovala z nich radost, bylo vidět, že si to užily a my taky. Cestou kvetly drobné ale krásné orchideje, na políčkách rostlo taro, sladké brambory a všechno jiné (co neznáme), kakaové boby, ságové palmy a jiné „běžné“ rostliny. Na zpáteční cestě k naší lodičce se Thomas zastavil na zdejší poliklinice.
To musím popsat. Právě se očkovalo a tak stejnou vakcínu dostalo malinkaté miminko i Thomas. Měli to tu už všechno natažené ve stříkačkách a tak jen sáhli (tedy sáhly – sestra a možná doktorka) a bylo to.
Byla tam i lůžková část - dvě drátěné postele (bez matrací a prostěradel, jen ta drátěnka). Když je zde někdo „hospitalizovaný“, tak se o něj musí rodina starat, jak o jídlo a pití, tak i o „pohodlí“. Je skvělé, že jsme ošetření nepotřebovali my.
