Svátky

Příjemnou noc,
dnes je úterý 24.5.2022
svátek má Jana
zítra Viola

Krátce

TOP 10 druhů potravin,
které jsou zdrojem vápníku.

Citáty

CLAUDIUS CLAUDIANUS
Není většího hrubce nad kmána, jenž se stal pánem. (ASPERIUS NIHIL EST HUMILI, CUM SURGIT IN ALTUM

Hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí

Sedlecká kostnice – MEMENTO MORI - jedinečně pojaté místo spočinutí téměř 40 tisíců těch, kteří zde byli před námi… Název „Memento mori“ pochází z latiny. Je to středověké heslo mnichů o pomíjivosti lidského života a dá se přeložit jako „pamatuj na smrt“, nebo také „nezapomeň na smrt“.Při svých toulkách po Kutné Hoře jistě neopomeňte navštívit proslulou Kostnici. Ta se nachází v kapli Všech svatých, což je gotická stavba ze 14. století. Vznikla za dob krále Přemysla Otakara II. Kostnice je podzemní kaplí Hřbitovního kostela Všech Svatých, který byl původně součástí cisterciáckého opatství v Sedlci, založeného v roce 1142 panem Miroslavem z Markvartic. Kostelík byl vystavěn ve 14. století jako karner - skládá se ze dvou kaplí postavených nad sebou - a podle nejnovějších průzkumů se spolu s dalšími stavebními součástmi opatství snažil přiblížit svým jeruzalémským vzorům.Ke vzniku této stavby se váže starodávná pověst, podle níž byl r. 1278 opat sedleckého kláštera Jindřich poslán s poselstvím Přemysla Otakara II. do Jeruzaléma. Odtud opat přinesl hrst posvátné hlíny z Kalvárie a rozesel ji po sedleckém hřbitově. Tím se stal se tento hřbitov takzvaným Svatým polem, nejstarším ve střední Evropě. Od té doby se zde nechávali pohřbívat lidé ze širokého okolí, protože věřili, že se tak přiblíží vzkříšení. Tento hřbitov, jako místo svého posledního odpočinku zvolilo i mnoho cizinců, především z Polska, Bavorska a Belgie. V dobách, kdy v českých zemích řádil mor, zde bylo pohřbeno, podle starých kronik v roce 1318, asi 30 tisíc lidí a další pak během husitských válek, kdy se v okolí Kutné Hory odehrálo několik krvavých bitev. V r. 1421 husité vypálili cisterciácký klášter a pobili na 500 mnichů. V 15. století byla rozloha hřbitova 3,5ha, což svědčí o skutečném množství pohřbených lidí. Po zrušení hřbitova na konci 15. století byly exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple, kde je poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid. Podzemní kaple sedleckého kostelíka je mimořádně podobná podzemní kapli na jeruzalémském poli Hakeldama, kam byli pohřbíváni zemřelí poutníci.Na počátku 18. století byl kostelík upraven v souvislosti s celkovou obnovou kláštera podle koncepce opata Snopka a architekta Jana Blažeje SANTINIHO - Aichla. Stavbu bylo nutné staticky zajistit, proto Santini vestavěl Barokní štít mezi věžemi, který nese sochu Panny Marie - Neposkvrněné početí (Immaculata) od Matěje Václava Jäckela z roku 1709. Od téhož autora je socha sv. Jana Nepomuckého, stojící před kostnicí. Monument je doplněn plastikami dalších čtyř světců: Václava, Vojtěcha, Prokopa a Floriána.Když v roce 1784 císař Josef II. rušil kláštery, zanikl i sedlecký klášter a hřbitovní kostelík se dostal do držení rodu Schwarzenberků z Orlíka. Jejich stavební mistr František Rint z České Skalice provedl v roce 1870 mimořádně nápaditě výzdobu podzemní kaple pomocí kostí a lebek ze zmíněných pyramid. Kosti, které použil k výzdobě, dezinfikoval a vybělil chlorovým vápnem. Doplnil výzdobu Schwarzenberským erbem a do výzdoby zakomponoval i své jméno. Proto bývá považován za původního autora tohoto výjimečného uspořádání lidských ostatků. Unikátní je dominantní masivní lustr, složený ze všech druhů kostí lidského těla, stejně jako kříž, kalichy, monstrance nebo erb rodu Schwarzenbergů. Těžko popsat, která část výzdoby by více stála za podrobnější popsání. Ačkoliv se toto ztvárnění výzdoby zdá bizarní, možná i děsivé, kaple je místem, které mělo sloužit k větší naději lidí na nový život.Toto dílo vzniklo, jako připomínka pomíjivosti lidského života a fakt smrti. Lidské kosti symbolizují zástupy těch, kteří stojí před Božím trůnem, a nikdo je nedokáže sečíst. Smrt mezi lidmi nečiní žádné rozdíly.

Vyhledávání

Foto dne

CESTOVÁNÍ

 

Nenechte si ujít povídání o cestách po místech více či méně známých..