Po Alaska Highway jedeme směr Kanada do Haines Junction stále překrásnou, přímo scénickou krajinou do Whitehors, které je hlavním městem kanadského teritoria Yukon . V roce 1900 bylo spojeno železnicí se Skagway a zde se zboží překládalo na lodě a vozilo do Dawsonu. Město bylo pojmenováno podle peřejí Bílého koně blízko Miles Canon, jejichž zpěněná voda připomínala bílého koně. Dnes však již peřeje neexistují, zmizely pod jezerem Schwatka Lake, které vzniklo v roce 1958 vybudováním přehrady. Vzhledem k tomu, že tudy každoročně táhnou lososi do míst, kde se narodili a přes přehradu by to nebylo možné byl pro ně postaven největší „lososí žebřík“na světě, kterým pozvolna přehradu překonají. Jen škoda, že jsme toto místo nenavštívili v době jejich největšího „tahu“, to se prý voda doslova vaří. Zajímavý je také kolesový parník. Takovéto krásné parníky brázdily Yukon do konce 50 let min. století. Tento nese jméno Klondike a nyní je v něm muzeum . Byla to největší takováto loď své doby (je z roku 1937).Roku 1896 bylo na Bonanza Creeku nalezeno zlato a začíná éra „Zlaté horečky“ na Klondiku. Právě u Miles Canon byla kanadská jízdní policie, které vybírala celní poplatky a kontrolovala, aby každý zájemce směřující dál, měl s sebou zákonem stanovený proviant na jeden rok. Byl to náklad o hmotnosti asi jedné tuny a bylo přesně určeno, co zlatokop musí mít. Náklad mimo jiné zahrnoval 1 pár vysokých bot, 1 pár mokasín (což se mi zdálo proklatě málo), 8 párů teplých ponožek a ostatní teplé oblečení, ale např. 45 kg fazolí, 70 kg slaniny, 180 kg mouky, 18 kg ovesných vloček, 5 kg rýže, 10 kg soli, 2 kg sušené cibule, 9 kg sušených brambor, 12 kg cukru, 9 kg kávy, 30 kg sušeného ovoce, 25 plechovek kondenzovaného mléka a spoustu jiných věcí, jako např. 9 kg svíček, 3 kg mýdla na praní apod. (vč. nádobí). Toto vše museli dostat přes sedlo a vynosit na zádech a tak není divu, že jich to spousta nezvládla a do vytouženého cíle nikdy nedorazili.Počasí je v této oblasti velmi drsné, v létě kolem 30°C, ale v zimě kolem – 40°C.