Svátky

Příjemnou noc,
dnes je neděle 14.7.2024
svátek má Karolína
zítra Jindřich

Krátce

TOP 10 druhů potravin,
které jsou zdrojem vápníku.

Citáty

ERNEST WILIAM BARNES
Možná, že bychom byli mnohem šťastnější, kdybychom dávali do oběhu méně peněz a více lásky.

Pomeranče

Jsou spolu s banány nejdostupnější jižní ovoce u nás. Kulaté, oranžové a velmi chutné plody rostou na pomerančovnících, což jsou stromy (nebo keře) nevelkého vzrůstu (dosahují výšky okolo 10 metrů). Mají stálezelené listy a kvetou drobnými bílými květy, které nádherně voní. První plody dozrávají v listopadu až prosinci, tedy v období, kdy u nás panuje zima. Pomerančovník je původem z jihovýchodní Číny, kde bývá pro svůj hojný výskyt také označován jako „čínské jablko“. Postupně se rozšířil do subtropických oblastí celého světa a dnes se pěstuje hlavně ve Středomoří, USA, Brazílii a samozřejmě v zemi původu. V tropech se mu moc nedaří, protože tam panuje příliš vlhké podnebí. Pomeranče známe především jako zásobárnu vitamínu C, ale obsahují také skupinu B, dále vitamíny A i E, z nerostných látek draslík, vápník, hořčík, křemík, fosfor a stopy selenu. Jsou tvořeny téměř z 80 % z vody, ve 100 gramech tohoto ovoce najdeme 11,7 g sacharidů, 1,8 g vlákniny a dokonce i 0,9 g bílkovin a 0,3 g tuků. Energetická hodnota uvedeného množství je asi 200 kJ. Dále jsou v nich zastoupeny kyseliny citronová a listová, karotenoidy (přírodní barviva), pomerančový olej a rovněž rostlinné látky hesperidin a lykopen. To jsou antioxidanty, které mají mimo jiné příznivý vliv na zdraví cév v krevním oběhu (chrání je před destrukcí, ucpáním nebo perforací) a také mají protirakovinné účinky (lykopen zejména proti rakovině žaludku). Uplatňují se i při nemocech srdce, plic, kůže a prostaty. Na světě se ročně sklidí asi 60 milionů citrusových plodů a z toho jsou téměř tři čtvrtiny právě pomerančů. Až 90 % z tohoto množství je průmyslově zpracováno, samozřejmě hlavně v potravinářství, ale také v kosmetice a drogerii. Např. z pomerančových slupek se získává pektin a také esenciální oleje, které slouží k aromatizaci potravin a kosmetiky. Známý koupelový olejíček z tohoto ovoce je skvělý při únavě, napětí a stresu, dokonce prý i posiluje srdeční činnost, ulevuje při horečce a nachlazení a prospívá i pokožce postižené celulitidou. Samotná vůně pomerančů má relaxační účinky , povzbuzuje trávení a chuť k jídlu. Okvětní plátky pomerančovníku se zase užívají v zemích původu svařené se solí jako lidový lék k uklidnění nervů, proti astmatu, vysokému tlaku, horečce,zvracení a povařené s cukrem proti nechutenství. U nás lze pomeranč považovat za prostředek, který má příznivý vliv hlavně při nachlazení a chřipce (významným způsobem posiluje imunitu), také pomáhá udržet pod kontrolou krevní cukr, snižuje hladinu cholesterolu a dokonce chrání před očními potížemi. Opravdovou bombou je elixír připravený z pomeranče a mrkve : ze 4 plodů vymačkáme tekutinu, přidáme šťávu z najemno nastrouhaných 4 mrkví a 3 lžičky šťávy z citronu. Samotná pomerančová šťáva má příznivé účinky na pokožku obličeje (celkově jí regeneruje). Používá se proto i do pleťových masek.Jednu takovou si můžeme vyrobit i doma : smícháme šťávu z 1 pomeranče asi s devíti lžícemi mouky na dobře roztíratelnou kašičku, kterou naneseme na tvář (vynecháme partie kolem očí a rtů). Necháme působit 10 minut, poté smyjeme vlažnou vodou. Tato maska je zvláště vhodná na unavenou a bledou pleť, kterou prokrví, posílí a zpevní. Dále pomerančová šťáva sama o sobě také dezinfikuje, hojí, zvlhčuje, čistí a uklidňuje. Chceme – li dodat silný lesk a pevnost vlasům, přidejme šťávu z pomeranče do poslední vody k oplachování. Údajně omezuje i tvorbu lupů. Možná málokdo ví, že pomeranč by se měl zkonzumovat do 15 minut od oloupání nebo rozkrojení, protože po této době ztrácí mnoho ze své cenné hodnoty. Zkrátka tato plodina patří na stůl každý den. V našich zemích už to zajisté není žádný problém : cenově dostupné ovoce si může dovolit snad každý – nejen pro krásu, ale hlavně pro zdraví a dlouhý věk.

Vyhledávání

Foto dne

CESTOVÁNÍ

 

Nenechte si ujít povídání o cestách po místech více či méně známých..