Původně pochází z Číny, kde ji znali už před 4000 lety. Odtud se až mnohem později rozšířila do celého světa (například do Ameriky až v 17. Století) Daří se jí i v několika oblastech u nás, ale její pěstování je poněkud náročné, protože vyžaduje hlavně teplo, světlo, nepříliš vlhko a je bohužel velmi lákavá pro škůdce ovocných stromků, takže se musí pečlivě sledovat a často chemicky ošetřovat. Nejkvalitnější plody rostou v jižní Evropě, zejména v Itálii, Španělsku a Řecku, kde jsou klimatické podmínky nejpříznivější. 100 gramů tohoto ovoce má energetickou hodnotu 220 kJ, dále obsahuje 12,5 g sacharidů (v rámci povoleného množství cukrů si jí mohou dopřát i diabetici), 0,2 g tuku, 0,8 g bílkovin a 1,4 g vlákniny. Najdeme zde velké množství nerostných látek: draslík, hořčík, fosfor, železo, zinek, selen i trochu vápníku. Z vitamínů jsou zastoupeny provitamín A, skupina B (zvláště B3 – niacin) a vitamín C. Broskev má – stejně jako ostatní ovoce – i velký podíl kyseliny listové, která působí zejména na nervovou soustavu (proti demenci) a také má příznivý vliv v těhotenství na růst a vývoj plodu. Tato peckovina disponuje i dalšími pozitivními účinky: působí na organismus celkově povzbudivě a posiluje imunitní systém, podporuje chuť k jídlu, příznivě ovlivňuje trávení (pročišťuje střeva) a vylučování (je mírně projímavá), podporuje činnost ledvin, snižuje hladinu cholesterolu v krvi, zabraňuje vzniku krevních sraženin. Svými uklidňujícími účinky se stará o duševní pohodu a dobrou náladu, využívá se i při stavech slabosti, revmatických potížích a svalových chorobách. Dále rovněž ovlivňuje kladně srdeční činnost, podporuje tvorbu krvinek, dobře působí při kašli a astmatu a v neposlední řadě (díky obsaženému vápníku) pečuje o naše kosti a hlavně o zuby. Není však příliš vhodná pro pacienty se žlučníkovými potížemi a po chirurgických výkonech – tady je nutné jí oloupat (stačí spařit horkou vodou, poté se dá snadno sloupnout), protože její sametová slupka působí poněkud dráždivě. Na druhou stranu zase platí, že 100 gramů neoloupané broskve pokryje 75 % doporučené denní dávky vitamínu C. Tato plodina má hojné využití i v kosmetice, protože nabízí řadu látek umocňujících tělesný půvab. Třeba masku z rozmačkané dužiny, která dodá pleti svěžest, vyhlazuje vrásky a má čistící účinky (příznivý vliv na akné) používaly už antické krasavice. Ovocnou drť můžeme také přidat do ušlehaného bílku (na 2 lžíce kaše 1 bílek, je – li řídká, zahustíme trochou mouky) či smíchat se lžící sušeného mléka. Necháme působit na tváři 15 – 20 minut, poté smyjeme vodou. Nedílnou součástí některých zkrášlujících přípravků bývá i broskvový olej, získávaný z jader ukrytých v peckách. Také bez podmanivé broskvové vůně si dnes již neumíme mnoho výrobků (nejen potravinářských) vůbec představit. A nesmíme zapomenout ani na milovníky alkoholu, kteří mají v oblibě populární broskvovou vodku. Broskve jsou zkrátka plody, o jejichž příznivém vlivu a širokém využití dnes snad už nikdo nepochybuje. Proto jejich obliba mezi lidmi stále roste a je to tak jen dobře.