Absolventka Institutu životního stylu
Výživa u nadváhy, osteoporózy, cholesterolu, cukrovky
Masáže: klasika, kosmetické
Doplnění energie pomocí moxy
www.atelierzdraviakrasy.webnode.cz
hankasynkova@seznam.cz
Tel.: 608 067 862

 

„Nejlepší je prevence. Je příjemnější než léčba a taky vyjde mnohem levněji!“ říká masérka a odbornice na výživu Hanka Synková.

Vaše znalosti o zdravém životním stylu, které předáváte zájemcům, nejsou všechny jen získané studiem, ale vycházejí i z osobní zkušenosti…
Ano, od dětství jsem měla problémy, podobně jako to popisuje dr. Jonáš v Křížovce života. Byla jsem totiž alergická na mléko, ale tehdy se nic takového nevědělo. Byla jsem tedy dost často nemocná. Když jsem ovšem pracovala v Českém rozhlase, nemohla jsem si dovolit všechno náležitě vyležet, a tak jsem si tělo postupně oslabila natolik, že pak stačil vpich malé mušky muchničky a všechno bylo jinak… Po borrelióze následoval únavový syndrom a klasická medicína už mi nemohla pomoci. Zájem o zdravý životní styl mě přivedl ke studiu na Institutu životního stylu, kde jsem mj. studovala obor Poradce životního stylu, vyzkoušela jsem si roli kuchaře provozů s racionální stravou, prodejce ve zdravé výživě a také jsem si udělala certifikát na masáže. Jezdila jsem na různé kurzy a akce typu Pomoz sám sobě a poznala řadu zajímavých osobností alternativní medicíny, například ing. Borise Tichanovského, který mi dal nahlédnout do tibetské medicíny a naučil mě např. i tibetskou masáž pomocí nohou, cviky na zlepšení páteře, automasážně koncentrační cvičení na vyrovnání energetických drah, potažmo i zlepšení imunity.. . Jsem také vděčná osudu, že mi poslal do cesty Dušana Tomka, našeho předního znalce pulsové diagnostiky a moxování, autora knihy Moře jangů, který léčil i takové osobnosti, jako byli JUDr. Eduard Tomáš a Míla Tomášovi, mystici a autoři mnoha zajímavých knih. Hodně inspirace jsem načerpala v časopise Meduňka a Phoenix.

Kdy jste Váš Ateliér zdraví a krásy otevírala a jaké služby v něm poskytujete?
V roce 2005. Poskytuji masáže klasické, kosmetické, orientální, medové, reiki, moxu… Masáž klasická je příjemná, uvolní ztuhlé svalstvo, umožní relaxovat v příjemném prostředí, za pomoci aromaterapeuticky působících vonných esencí. Rozproudí lymfu. To umožní lepší odvod škodlivých látek z těla a přívod živin. Lepší výživa = lépe fungující tělo. Méně bolesti. Na závěr masáže dělám bioenergetické prohřátí.
Masáž kosmetická je jemná, příjemná. Působí preventivně proti tvorbě vrásek na obličeji i na dekoltu. Působí se při ní i na body na zlepšení imunity. Proberou se při ní i trapézové svaly, které bývají zvlášť napjaté.
Masáž orientální pomocí speciální koule je jemná. Masíruje se při ní celé tělo včetně plosek nohy. Provádí se přes oblečení.
Masáž medová odvádí z těla škodlivé látky, což je žádoucí kdykoli, zejména u problematické pleti, jako prevence proti chřipce nebo při ukončení kouření.
Také míváme s klienty cvičení na klouby a páteř nebo provádíme speciální automasážně koncentrační cvičení, které pomáhá vyrovnat energii, takže tělo si pak dokáže pomoci samo. Je to vlastně specielní komplex na zlepšení imunity, na zvýšení fyzické i psychické pohody. Cvičí se převážně vsedě, zvládne to KAŽDÝ! „Dobití baterek“ a naladění je patrné už po prvním sezení!
Chystám také cvičení pro maminky a děti i pro další zájemce v Příbrami kousek od Svaté Hory.

S kterými nejčastějšími problémy Vás klienti navštěvují? Změnil se za poslední dobu výskyt určitých onemocnění?
Nejčastěji si lidé stýskají na krční a bederní páteř. Jednak se v práci přetěžují - třeba že provádějí stále stejné pohyby, nebo pracují hlavně jednou rukou - kuchařky, kadeřnice, lidé u počítače… Skoro každý má zatuhlé trapézové svaly - promítá se do nich kromě jednostranného pohybu i stres… Lidé také mnohdy nastydnou od průvanu nebo když vylezou z bazénu. Též přicházejí sportovci s namoženými či natrženými svaly.
Doporučovala bych spíše sporty, které rovnoměrně zatěžují celé tělo - plavání (střídat ale různé styly!), chůze, jízda na kole, na běžkách…
Přibývá příznaků, které souvisejí s vyčerpanými ledvinami - únava, kruhy pod očima, otoky dolních končetin. To je tím, že byla dlouhá zima, častokrát jsme nastydli od nohou. Hodně lidí nosí kalhoty bokové, nikoli do pasu. (Bohužel, sehnat kalhoty do pasu je mnohdy nadlidský výkon.) Svou negativní roli pro oblast ledvin hraje i stres a sledování zpráv a detektivek - člověk se vytočí nebo prožívá dobrodružství s hlavním hrdinou, ale protože se u televize nepohybuje, nevyloučí zplodiny vzniklé zvýšením hladiny adrenalinu.
Hodně chorob vzniká z překyselení organismu - to také souvisí se stresem, ale i s nadbytkem kyselinotvorné stravy.

V čem tkví úspěch doplňování energie moxou – jak tento postup provádíte, pro koho je vhodný a kdy se projeví účinky?
Účinky se projeví někdy téměř okamžitě, tj. jakmile se doplní teplo do organismu. Ten už si ho pak rozvede tam, kde je nejvíc potřebné. Kromě dodávky tepla prostřednictvím určitých akupresurních bodů tu funguje i vliv bylin - v moxe je hlavně pelyněk, někdy i další složky, jako je zázvor nebo pačuli a další. V poslední době používám už výhradně vícesložkové moxovací doutníky. Moxováním se někdy dá zastavit počínající nachlazení - to se podaří nejlépe ovšem současně se stravou, která vyrovná pH. Například můžeme vyzkoušet polévku z umeboshi a kuzu. Obě položky podrobně popisuji ve své knize VŠECHNO JE JEDlé.
Moxování je vhodné pro většinu lidí, protože většina lidí v dnešní době má „vybité baterky“. Nejužitečnější je u studených nohou, únavových syndromů, problémů s močovými cestami, vyčerpanosti, bolestivých kloubů…

Napsala jste půvabnou a velmi úspěšnou knížku Koření proti choření. Uvádíte v ní mimo jiné i léčivé účinky bylinek. Které z nich byste doporučila k očistě organismu?
Organismus rozpohybuje například zázvor. Dobré je k očistě používat nejen koření, ale všechno, co dáme do pusy. Nebudeme jíst, co zahleňuje – „bílé jedy“, tedy bílou mouku, mléko a cukr. Ubereme tuků. Místo toho je vhodné zvýšit porce zeleniny. Dáme si kořenovou (mrkev, celer, petržel) a taky něco zeleného (nejen na Zelený čtvrtek) – třeba i divoké zeleniny, jako je jitrocel, řebříček, kopřiva, kontryhel, pampeliška. Doplníme si tím vitaminy, enzymy a taky minerální látky. Vyjde to levněji než z lékárny a taky se to všechno lépe vstřebává.
Divoké zeleniny třeba nasekáme a podusíme jako základ na polévku. Tam se krásně schovají. Nebo každý z nás zná asi použití kopřiv do jídel typu velikonoční nádivka, sekanec.

Jaké koření posiluje imunitu?
Česnek, cibule, zázvor, hřebíček, kurkuma…

Co pomáhá proti chřipce, které čaje mírní její příznaky a usnadňují léčbu?
Je dobré nosit si s sebou zázvor (třeba kandovaný), hřebíček a badyán. Zázvor prohřeje tělo, vypálí bacily, hřebíček dezinfikuje a povzbuzuje tvorbu bílých krvinek. Výtažky z badyánu se prý používají i do jednoho oficiálního farmaceutického preparátu proti chřipce, tak proč při prvních příznacích nesáhnout přímo na tato koření? Dále je dobré pít čaj z bezu a žvýkat výhonky z česneku a cibule.
Lepší je ale prevence, takže dokud máme chuť k jídlu, je vynikající třeba namazat si chléb máslem, na to dát marmite (má samostatnou kapitolu v knížce VŠECHNO JE JEDlé), které obsahuje hodně vitaminu B a navrch nasekané cibuloviny - česnek, cibule, pažitka, pórek… co je zrovna po ruce.
Následují-li bakteriální infekce, pomáhá lichořeřišnice - můžeme konzumovat její listy i květy podobně jako výše zmíněné cibuloviny. Nebo si uděláme výtažek z celé rostliny v kvalitní slivovici.

Na které bylinky bychom měli být opatrní při jejich častém používání?
Zejména na bylinky hodně aromatické - máta, šalvěj, jalovec… Ty mohou být nebezpečné zranitelnému organismu, a to jsou maminky čekající miminko i miminka samotná, ale také lidé s onemocněním ledvin. Opatrní musíme být ale na všechno, co užíváme ve větším množství - ne nadarmo často cituji či parafrázuji učence Paracelsa - že všechno je jed, čeho se nadužívá.

Jaká byla spolupráce s lékaři v grantovém programu S humorem za zdravím a jakou měl odezvu u veřejnosti?
Přednášel u nás např. MUDr. et RNDr. Petr Nohel, Dr.Sc. - kromě toho, že je klasicky vzdělán (a už jeho otec byl lékař), se orientuje i v alternativě a má spoustu podnětných a užitečných rad.
Ti, co přišli, si pochvalovali, protože se dozvěděli, jak si mohou vylepšit zdraví i sami - změnou stravování, cvičením, dýcháním, masážemi…

Získala jste certifikát „pracovník obchodů s BIO produkty a racionální výživou“. Můžete přiblížit, jak funguje síť těchto obchodů a jakou má nakupující záruku, že si může vybrat ze skutečně kvalitních produktů?
Osobně nakupuji u těch, kterým mohu věřit - tj. sleduji nejen jejich práci, ale i osobní životní styl. Dále upřednostňuji ty, kteří své produkty také konzumují, případně kteří umožní vstup na farmu aj. Kupuji i potraviny tzv. ze dvora. Jsem ráda, že už se rozšiřuje systém „bedýnky“ - předplatíte si u místního nebo blízkého zemědělce několik „bedýnek“, a v nich pak dostáváte v pravidelných intervalech čerstvou zeleninu rovnou z pole, nikoli oklikou přes supermarkety. (Jednou jsem si v supermarketu koupila biocibuli - ovšem ta nebyla schopna klíčení…) Když nic jiného, “ze dvora“ je to levnější.
Mohu li být konkrétnější: Často nakupuji v prodejnách Country Life. Byla jsem na praxi v různých provozech. Také vím, jak se v této společnosti dlouze diskutuje o tom, zda zařadit ten který výrobek do sortimentu.
Osvědčená je také pražská prodejna Rozmarýna - byla jsem jednou svědkem toho, jak paní vedoucí dala stranou osobní zájmy a doporučila výrobek i od konkurence, protože ten byl pro jednoho konkrétního klienta vhodnější. Ona neví, že já vím, ale od té doby jí důvěřuji.
Kousek odtud je astroapatyka Astrál, kde mají výborný rakytník…
Vybírám také dle výrobců - mnohé z nich znám osobně, třeba z makrobiotických seminářů. Hlavně je dobré se zajímat o to, co přesně jíme. Řetězce se v konkurenčním boji předhánějí v nabídce levných potravin, ale co je levné, nebývá kvalitní. Nebojme se proto vytáhnout si brýle nebo lupu z tašky a přečíst si složení potravin. Když zvažujeme, co koupíme, pamatujme i na sumu, kterou pak budeme muset vydat na léky, pokud budeme konzumovat nekvalitní potraviny.
Pokud jím maso (= jednou, dvakrát do týdne), tak jen od přátel z domácí produkce nebo od kvalitních lokálních výrobců - u nás na okrese jsou to třeba malé jatky Rosovice. Když jsem ale měla problémy s únavovým syndromem, intuice mi velela nezatěžovat tělo dalšími zplodinami a to jsem nejedla maso vůbec.
Vajíčka v supermarketech nekupuji VŮBEC - kupuji si občas „ze dvora“. Jinak v pečivu lze část vajec nahradit sójovou moukou.
Občas si dám (kvůli omega3 MK, ale i kvůli chuti :-) lososa. Bohužel i lososi už jsou mnohdy chováni uměle… Takže pokud jsem někde na cestách, kde už jsem učinila dobrou zkušenost (tj. kde nedávají hostu přemraženou a nažluklou podivnost), například na Třeboňsku, kde mají čerstvé ryby, dám si kapří hranolky nebo pstruha.

Někteří zastánci zdravé výživy tvrdí, že bychom měli jíst především ty potravinové produkty, které se pěstují u nás.
Ano, to nám přece dá pouhý zdravý selský rozum - určitě bude lepší česnek vypěstovaný v sousedství než dovezený z daleké Číny. Každému lépe chutnají - byť malá, ale na zahrádce vypěstovaná rajčátka, než ta dovozová holandská z hydroponického roztoku.
Chutnější jsou malé jahůdky trhané u nás v červnu než obrovské jahody, které jsou kvůli dovozu podtržené a tudíž více kyselinotvorné.
Ve vlastním zájmu nakupujte u místních producentů potravin, které znáte a víte, jak pěstují, jak žijí. Jen tak máte jistotu, že když si koupíte potravinu, že nebude plná jedů, že bude schopná klíčení. Kromě toho, že uděláte hodně pro své zdraví, podpoříte místní zemědělce.
Také je dobré ctít sezónnost: tj. necpat se jahodami v zimě (jak si přála macecha ze známé pohádky) nebo nedozrálými rajčaty, a naopak - v létě asi nebudeme mít chuť na to, co si dopřáváme v masopustu. Nemám chuť na pomeranče, když promrzlá čekám na autobus. Zatímco v horkém létě si tělo přímo žádá něco, co obsahuje dostatek vody - třeba melouny. Nebo i středomořskou stravu - s dostatkem zeleniny, s olivami, čerstvými rybami…
Nic se ovšem nesmí brát dogmaticky. Také konzumuji dovezené potraviny - například kokos, protože osahuje hodně selenu, který je v tuzemských potravinách málo obsažen. Nebo třeba již zmíněné švestičky umeboshi, protože jsou pro nás nedocenitelné. Nebo zelený ječmen - ten se pěstuje v Utahu, protože tam má lepší podmínky než u nás, kde se čtyřicet let jednostranně hnojilo a tudíž je půda vyčerpaná. V Utahu se zalévá vodou z tamějších jezer, tj. plnou minerálů všeho druhu. Výjimku dělám také u chlorelly -jak už název napovídá, má hodně chlorofylu, a ten, jak víme ze školy, vzniká za pomoci světla. Asi tedy bude hodnotnější chlorella, pěstovaná na Tchaiwanu, kde jsou skoro všechny dny slunečné, než u nás ve sklenících za umělého osvětlení.

Co považujete za nedoceněné “klenoty z našich zahrad, luhů a hájů“?
Jé, těch je… černý rybíz (obsahuje skoro všechny prvky potřebné od avitaminóz přes ledvinové choroby až po ischias), mrkev, borůvky, brusinky, česnek, cibule, zelí i ostatní „křížaté“, červená řepa, mák, pšenice špalda, len, špenát, slunečnice, fazole…
Proč… o tom se rozepisuji v knížce VŠECHNO JE JEDlé? Samozřejmě, všechny tyto zdravé dobroty tam mají své kapitoly. Celkem je tam ale 163 položek. 

Jaký je Váš názor na různé diety a co radíte zájemcům, kteří se chtějí zbavit nadváhy. Postupujete podle osvědčených metod, nebo se zaměřujete ryze individuálně?
Klienty nejprve pořádně vyslechnu, abych zjistila, kde dělají chybu. Často je to jen maličkost, ovšem s nedozírnými následky, takže když si na to dají pozor, váha se upraví.
O dietách jsme si říkali ve škole, že je lepší MÍRNÁ nadváha než nesmyslné diety, které zdraví mnohdy poškozují a účinek mají jen po dobu, kdy se dodržují - pak však následuje jo-jo efekt a váha jde opět nahoru, mnohdy výše než byla předtím. U různých „koktejlů“ a podivných preparátů případný efekt tkví spíše v tom, že se po dobu „hubnutí“ více kontrolujeme a tudíž nedáváme potraviny do úst mechanicky třeba u televize.
(Mnohdy je ovšem příčina nejen v jídle, ale i v psychice - v emocích jako je smutek, nuda, pocit opuštěnosti, ale také v nedostatečném sebevědomí.)
Inspiraci lze nalézt i v knížce VŠECHNO JE JEDlé. Ne, nejsou tam žádné diety typu: v 7:30 sníme plátek papriky, v 8:00 plátek rajčete, v 8:30 plátek šunky. Tohle nezasytí, ale ochladí a člověk celý den trpí hladem a nemyslí na nic jiného než na jídlo a večer vyplení ledničku. Lepší jsou různé celozrnné kaše, třeba i naslano, dejme tomu z cizrny, z pohanky… Přivodí na dost dlouho pocit zasycení a člověk po nich netloustne, protože je v nich hodně vlákniny. Pak jsou tu různé „vychytávky“ s čistícím efektem, jako je celozrnná rýže nebo hatomugi.
Doporučuji raději se pořádně se najíst a mít pocit dobře naplněného, nikoli skoro prázdného ani přecpaného bříška. To jde v případě, že máme dostatek zeleniny, obilovin, luštěnin. Ty mají vysoký podíl vlákniny, takže pocit naplnění se dostaví bez toho, že bychom zbytečně přibírali.

Cholesterol a jeho varující limity jsou strašákem mnohých z nás. Neradi se omezujeme v jídle, jak jíst chutně pestrou stravu a přitom si udržet bezpečné hodnoty cholesterolu?
Otázka cholesterolu je složitější. Někdy je zbytečným strašákem. Lidé se nemusí bát dát si občas vajíčko nejlépe od volně chovaných slepic - sice obsahuje i cholesterol, ale současně i lecitin, který si s cholesterolem poradí. Opravdu škodícím je cholesterol zoxidovaný, tj. ten, který prošel složitou úpravou, např. v různých plněných oplatkách, instantních polévkách, kde jsou sušené tuky nebo sušená vejce. Je dobré konzumovat potraviny, kde se přirozeně vyskytuje lecitin, např. sóju. Užitečné je také avokádo, kustovnice, česnek…Co se týče koření, skvěle pomáhá silně antioxidační kurkuma. V poslední době se objevují úvahy, že cholesterol není „nemoc“, ale spíše pomoc v krizi - že „nouzově zalepuje zrezivělé potrubí“ - rozumějte - narušené cévy. Ovšem když je toho „lepidla“ moc, začne poněkud překážet.
Zvýšený cholesterol můžeme mít i vlivem stresu.
Jedna firma nabízela preparáty proti cholesterolu. Ty však s ním zlikvidovaly i důležitý koenzym Q. No a tak pohotově nabídla i preparáty s koenzymem. Tady je třeba mít zdravý selský rozum a prostě se nepřejídat. Ušetříme si zdraví i kapsu.
Také je dobré nekonzumovat skrytý tuk, třeba v podřadných salámech ze supermarketů.
Ideální jsou luštěniny - obsahují méně tuku, který je navíc vhodnější než ten ze živočišných produktů… Cholesterol neobsahují. Kromě toho je v nich dostatek vlákniny, která působí jako rejžák. Nemusíme zůstávat jen u jednoho druhu luštěnin. Na trhu je čočka hnědá, červená, fazolky adzuki, mungo, sója... Kdo má problémy s trávením luštěnin, může zkusit třeba tempeh.
Měli bychom vědět, že vláknina je pouze v rostlinné potravě. V mase a mléku ji nenajdete.
Prospěšné je také červené víno - samozřejmě pouze v přiměřeném množství. Doporučila bych 1 deci denně.
Ke snížení cholesterolu přispívá i má oblíbená chlorella.

Jak by mohl vypadat optimální oběd nebo večeře pro člověka s vysokým cholesterolem?
Superzbraň na talíři je shiitaké s lilkem na česneku - všechny tři složky tohoto úžasného vegetariánského jídla, které chutí připomíná guláš, jsou proti cholesterolu účinné. (Tohle jídlo výborně vaří například v čínské vegetárce v Kafkově ulici v Praze 6.) Další tip je třeba losos v sezamové krustě, kdy přílohou je listový špenát s česnekem. No a k večeři by se výborně hodila pomazánka z avokáda, jemné nadrobno nakrájené cibulky, citrónu a pepře, případně trošky sójové omáčky, podávaná na celozrnném pečivu.

Ženy a menopauza – téma, vyvolávající řadu otázek, jak si dál uchovat svěžest a zdraví a energii…
Japonština prý nemá výraz pro klimakterické návaly a Japonky příliš netrpí na rakovinu prsu. V Japonsku se konzumuje hodně sóji, no a právě sója obsahuje látky podobné hormonům, které ženám pomáhají.
Je také dobré zařadit do stravy potraviny s vyšším obsahem omega3 mastných kyselin, např. konopná semínka nebo ryby (losos, makrela…), chované ovšem přirozeně.
Výborný je také zelený ječmen (pomáhá odkyselit tělo, takže pak se klimakterické komplikace tolik nevyskytují) a chlorella, která obsahuje určitý faktor s omlazujícím efektem.
Pokud už došlo k průvodním klimakterickým jevům, mnohdy pomůže pití šalvějového čaje a konzumace jeřabin.

Kdy pomáhá masáž a jaké způsoby jsou pro to které onemocnění nejlepší?
Masáž pomáhá vždycky, když je člověku příjemná - dotyk uklidňuje, prohřívá. Neříkám, že musí být úplně bez bolesti, ale měla by to být bolest spíše příjemná a také bychom měli mít k masérovi důvěru, abychom se náležitě uvolnili. Masáž rozpohybovává lymfu - a tím se „stojaté vody“ opět pohnou, proudí lymfa, krev, energie - zplodiny jsou odváděny, živiny přiváděny, takže tělo je lépe vyživováno. Navíc při aromaterapeutickém působení kladně účinkuje i ten který olejíček.
Když člověk potřebuje vyčistit, je výborná medová masáž. Když potřebuje uklidnit, je vhodná třeba masáž pomocí koule.
Masáž pomáhá uvolnit ztuhlé svaly, takže i tím je pak tělo lépe vyživováno, ale masáž sama o sobě nás nemůže uchránit před bolestí zad. Je potřeba cvičit speciální sestavu, která posílá malé svalíky podél páteře. Ty pak drží pohromadě jednotlivé obratle, takže si tak často „nevyhodíme záda“ jako když máme svalstvo ochablé. Bohužel, přibývá bolestí zad i mezi nejmladšími lidmi, třeba už u dětí.

Může pacient rozpoznat neodborně provedenou masáž?
Ano, může ho třeba rozbolet hlava, když mu masér jezdí „proti srsti“. Masér by měl být na svou práci soustředěný a pozorně vnímat odezvu organismu, jinak může být příliš razantní tam, kde má být jemný, nebo příliš jemný tam, kde je třeba zabrat. Také by neměl na klienty „upustit ruce“, (hlavně ne studené), ale měl by k tělu přistupovat citlivě, jinak se tkáně stáhnou a pak jsou těžko masírovatelné.
Také je důležité, jaké preparáty masér používá. Studené emulze většinou klienty nenadchnou, laciné přípravky zase nemusí vyhovovat každé pokožce. Já používám jedlé oleje (z obilí a semínek černého rybízu) doplněné o aromatické esence, které jsou rovněž určeny i k vnitřnímu užití (pomerančové, citrónové, hřebíčkové…v létě ale i mátové, když je třeba více prohřívat, tak jalovcové nebo rozmarýnové). V žádném případě tedy nemohou uškodit.

Existuje cvičení pro dobrou náladu?
Těch asi existuje víc, jedno z nich je i to „moje“ :-)
Cvičení na vyrovnání energie začínáme pěknou, třeba i lidovou písničkou a tancem, pokračujeme záměrným naladěním a připomenutím si správného životního postoje. Na závěr cvičení zařazujeme krátkou prosvětlovací meditaci.

Jaký je Váš návod pro zdravý a šťastný život?
Není můj - jednou mi zazněl ve snu - zcela zřetelně a jasně: Netrap se tím, co nemáš, raduj se z toho, co máš… Občas na to zapomenu, ale vždy se najde někdo nebo něco, co mi to připomene - třeba formou knížky, která se ke mně „náhodou“ dostane.
Návody jsou ale různé - můžete se inspirovat v druhé části knihy VŠECHNO JE JEDlé… tam je to shrnuto pod názvem Příklady táhnou.
Svůj životní styl tam zmiňuje například Květa Fialová, Zoša Kinkorová, Marta Foučková, Josef Kulovaný, Alfréd Strejček, Štěpán Rak, Vít Syrový, Pavel Špatenka… Nejsou tam jen populární osobnosti, ale i prostý člověk, který žije, jak mu intuice velí a hlavně - raduje se ze života a nikomu nic nezazlívá a nezávidí.

Co Vám dodává energii a posiluje vnitřní vyrovnanost?
Když jsem pracovala v rozhlase a kvůli únavovému syndromu se mi nedostávalo energie, před vysíláním jsem si zacvičila tai-či a promasírovala akupresurní body. Dnes se dobíjím hlavně moxou, pobytem v přírodě (v lese nebo u vody lze krásně vnímat kladné účinky tzv. záporných iontů).
K vnitřní vyrovnanosti přispívá „záložna“ - pomáhám přátelům zvládnout krizové situace, a když je to pak naučím, oni mi to „vracejí“. Mám hodně sluníčkových přátel a děkuji za ně směrem nahoru :-)

Kdy a kde například je možné se u Vás něčemu přiučit?
Třeba v sobotu 26. června 2010 v Kamýku nad Vltavou, v jednodenním výukovém programu s názvem Dobijte si baterky, kdy budeme dělat automasážní cvičení a moxovat.

Děkuji za rozhovor.
Dana Vondrášková