ČlánkyHrách
Jedná se o významnou plodinu z čeledi bobovitých, která je velice stará – byla známá už v době kamenné (tehdy sloužila jako záložní produkt v období hladu a neúrody). Původně pochází z oblastí kolem dnešní Číny, odkud se postupně později rozšířila. Ve dvanáctém století byla pěstována mnichy a jeptiškami v zahradách u klášterů, ve století šestnáctém se už objevovala v jídelníčku urozených osob; ale teprve od devatenáctého století se stala běžně používanou potravinou.
Hrách je velice bohatý na živiny: množství 100g má energetickou hodnotu 1420 kJ (je tedy vhodný pro děti ve vývinu, sportovce a těžce pracující), obsahuje 23,7 g bílkovin (tímto je srovnatelný s masem), 1,4 g tuků, 61,5 g sacharidů (škrob) a 16,6 g vlákniny. Najdeme v něm vitamíny A, B, C, E a z minerálů hlavně hořčík a draslík, dále fosfor, vápník, železo, měď, síru, molybden a zinek.
Díky již zmíněnému vysokému podílu škrobu a vlákniny hodně zasytí, má prospěšný vliv na imunitní systém a schopnost regenerovat organismus, zpevňuje tkáně a kosti. Také omlazuje buňky celého těla, stimuluje růst svalů a obnovu sliznic. Chrání naše srdce (zlepšuje krevní oběh), povzbuzuje látkovou výměnu a posiluje krvetvorbu i nervy. Dále se podílí na regulaci hladiny cukru v krvi, pomáhá odbourávat škodlivý cholesterol, čistí střeva a chrání je proti rakovině. Nachází se v něm také karoten, takže zlepšuje zrak. Ocenit by ho měly zvláště ženy, jelikož udržuje zdravou pleť a zlepšuje kvalitu vlasů.
Při konzumaci je ideální dávat přednost hrachu čerstvému, neboť konzervovaný ztrácí až 90 % vitamínů. Bohužel ne každý ho snáší, protože často způsobuje nadýmání a plynatost - uvedenému jevu se dá částečně odpomoci tím, že jej před vařením namočíme na nějakou dobu do vody a tekutinu pak vyměníme.
Pěstování této rostliny bývá celkem nenáročné, protože snese poměrně nízkou teplotu (někdy i mráz) – klíčí již při 1 stupni Celsia a roste od 4 stupňů. Ve velkých vedrech ale předčasně dozrává a usychá.
I v našich krajích byl hrách původně jídlem chudých – vzpomeňme snadno dostupnou kaši či polévku. A měl své místo i v dávné lidové slovesnosti: stačí zmínit pohádky o princezně na hrášku nebo o Popelce.
Ani dnes nám v jeho pojídání nic nebrání - kdo ho bez potíží snese, tak by se mu neměl vyhýbat.
Hrách je velice bohatý na živiny: množství 100g má energetickou hodnotu 1420 kJ (je tedy vhodný pro děti ve vývinu, sportovce a těžce pracující), obsahuje 23,7 g bílkovin (tímto je srovnatelný s masem), 1,4 g tuků, 61,5 g sacharidů (škrob) a 16,6 g vlákniny. Najdeme v něm vitamíny A, B, C, E a z minerálů hlavně hořčík a draslík, dále fosfor, vápník, železo, měď, síru, molybden a zinek.
Díky již zmíněnému vysokému podílu škrobu a vlákniny hodně zasytí, má prospěšný vliv na imunitní systém a schopnost regenerovat organismus, zpevňuje tkáně a kosti. Také omlazuje buňky celého těla, stimuluje růst svalů a obnovu sliznic. Chrání naše srdce (zlepšuje krevní oběh), povzbuzuje látkovou výměnu a posiluje krvetvorbu i nervy. Dále se podílí na regulaci hladiny cukru v krvi, pomáhá odbourávat škodlivý cholesterol, čistí střeva a chrání je proti rakovině. Nachází se v něm také karoten, takže zlepšuje zrak. Ocenit by ho měly zvláště ženy, jelikož udržuje zdravou pleť a zlepšuje kvalitu vlasů.
Při konzumaci je ideální dávat přednost hrachu čerstvému, neboť konzervovaný ztrácí až 90 % vitamínů. Bohužel ne každý ho snáší, protože často způsobuje nadýmání a plynatost - uvedenému jevu se dá částečně odpomoci tím, že jej před vařením namočíme na nějakou dobu do vody a tekutinu pak vyměníme.
Pěstování této rostliny bývá celkem nenáročné, protože snese poměrně nízkou teplotu (někdy i mráz) – klíčí již při 1 stupni Celsia a roste od 4 stupňů. Ve velkých vedrech ale předčasně dozrává a usychá.
I v našich krajích byl hrách původně jídlem chudých – vzpomeňme snadno dostupnou kaši či polévku. A měl své místo i v dávné lidové slovesnosti: stačí zmínit pohádky o princezně na hrášku nebo o Popelce.
Ani dnes nám v jeho pojídání nic nebrání - kdo ho bez potíží snese, tak by se mu neměl vyhýbat.
