Rozhodování je někdy těžké, a to zvláště tehdy, když máme pocit, že jsme v situaci, kdy se obě či více možností zdá být stejně lákavých či stejně nevýhodných.
Jsou různé stupně závažnosti při rozhodování – od rozhodování jakou si koupit marmeládu až k výběru auta, od každodenních banálních rozhodnutí až po ta blesková rozhodnutí mezi životem a smrtí. Také je rozhodování racionální a emocionální. Racionální rozhodování zahrnuje logické zvážení co nejvíce možných alternativ a jejich pro a proti. Emocionální rozhodování znamená následovat vnitřní pocit, intuici. Emocionální rozhodování je nejlepší v méně závažných situacích (co si dát v restauraci), kombinace racionálního a emocionálního v těch závažnějších (výběr bydlení). Rozhodovat se naučíte nejlépe tehdy, pokud se rozhodujete často a pravidelně, a to i v každodenních situacích. Nenechávejte volbu na druhé, pokud se týká vás. Je dobré se zeptat na radu, ale konečné rozhodnutí je vaše a vy s ním budete žít. Když budete pravidelně volit mezi možnostmi, váš proces rozhodování se částečně zautomatizuje a budete se moct rychle rozhodnout i ve stěžejních situacích.
S rozhodováním jde ruku v ruce riziko chyb a zodpovědnost. Proto se lidé snaží některým rozhodnutím vyhnout, nebo je nechají na druhých, které potom mohou obvinit, když to nevyjde. Důležité je sám/sama sobě si připomenout, že se člověk v daný okamžik rozhoduje nejlépe, jak umí, na základě reálně dostupných informací.
Také jste psal, že máte strach, že vaše rozhodnutí někomu ublíží. Ublížený se někdo cítit může. Tato možnost je ve své podstatě nevyhnutelná. Pokaždé, když řeknete něčemu ANO, řeknete ostatním možnostem NE. Pokaždé, když řekněte něčemu NE, říkáte jiným věcem ANO. Když se rozhodnete strávit sobotu s kamarádem Honzou na fotbale, říkáte zároveň NE jiným aktivitám a lidem. Když řeknete NE Honzovi, říkáte tím ANO jiným možnostem. Nemůžete říct ANO všemu a všem, a tak se vždy může někdo cítit ublížen, ať už se rozhodnete jakkoli. Důležité je se v daný moment rozhodovat podle vašeho nejlepšího vědomí a svědomí. Pak už si to nemá cenu vyčítat, když to náhodou nevyjde dobře, ale spíše se zamyslet, co můžete v budoucnu udělat jinak.