Dobrý den,
je výborné, že jste s manželem o současné situaci nejen mluvili, ale také došli k tomu, že je možné se domluvit například na trávení času. Lidé ve vztahu potřebují trávit čas jak spolu, tak zvlášť.
Společné trávení času pomáhá budovat vztah, čas trávený zvlášť vztah také paradoxně zlepšuje, protože je posilující, regenerující. Je také dobré, že jste manželovi řekla, jak se ve vztahu cítíte. I když Vám na to nedokázal nic říct, tak už to alespoň sdílíte a netrápíte se tím jen sama. Při sdělování pocitů doporučuji užívat takzvané „já výroky.“ Např.: Jak ano – Když jsi přišel domů z práce a šel ses rovnou dívat na televizi, tak mi bylo smutno. Jak ne – Ty jen přijdeš domů a jdeš čumět na bednu. Nikdy se mi nevěnuješ.
Z toho, jak situaci popisujete, mám pocit, že Váš manžel by chtěl stálou idylku, nebe bez mráčku, což je nereálné. Vždycky jsou období, která jsou lepší a období, která jsou horší. Horší období není samo o sobě důvodem z manželství odcházet.
Pokud Váš manžel řekl, že s Vámi ZKUSÍ zůstat, vyjádřil tak pozici síly, jako kdyby Vám snad dělal milost, že zůstane, jako by byl něco lepšího. Čím víc si Vámi bude jistý, čím více ho budete ujišťovat, že se o něj budete bát, tím více bude dynamika vztahu manžela směrovat k volnosti. Také čím více se jeden partner přizpůsobuje, tím více si ten druhý dělá co chce.
Vztah, kde jsou oba skutečně partneři, je založen na rovnocennosti, vzájemné důvěře a úctě. Pokud se ze vztahu vytratily, lze je zase
obnovit. Může to ale trvat dlouho.
Výroky typu „že by jste místo cvičení mohla jít za milencem“ svědčí spíše pro to, že by manžel pravděpodobně sám rád měl milenku. Podle sebe posuzuje Vás.
Jsem ráda, že jste se s manželem objednali do poradny. Můžete tam prozkoumat to co jeden od druhého chcete a potřebujete a co je pro vás oba přijatelné, můžete se tam naučit spolu efektivněji komunikovat, naučit se vyjadřovat svoje myšlenky a pocity a zároveň
si neublížit.
Jistotu, že manželství vydrží, Vám nedá nikdo. Vlastně ji nikdo žijící v manželství ani nemá. Proto je dobré neusnout na vavřínech a nebrat se navzájem jako samozřejmost. Naopak, je důležité do vztahu stále investovat čas a energii, aby rostl a prohluboval se.
Investovat obdobně jako manžel. Tady je také důležitá rovnováha, aby to nedopadlo, že jeden partner pořád jen investuje a druhý se veze.
Doufám, že Vás něco z toho, o čem jsem psala, oslovilo. Moniko, přeji Vám hodně štěstí a síly.
Mgr. Radmila Fajtová