"Vážený pane inženýre,
Váš obsáhlý dopis, který jsem pro zjednodušení musel podstatně zkrátit, vystihuje naprosto přesně situaci značné části vozíčkářů, kteří se zatím řídí z minulosti zažitými pravidly vyprazdňování či spíše nevyprazdňování stolice. Literatura Vám dává za pravdu, že obtíže „vozíčkářů“ se časem mění, bohužel, k horšímu tj. od zácpy, která je zpočátku výhodná, k nepravidelné, až průjmovité stolici, která má za následek vše to co popisujete, včetně zvyšování střevního dyskomfortu a zažívacích těžkostí. Poruchy zažívání samozřejmě mohou mít vliv i na kolísání Vašeho krevního tlaku, a u mnohých i na funkci močový cest.
Léčebný postup musí být skutečně důsledný a komplexní. Pokud se budete držet rad, které Vám i všem ostatním dám v průběhu dalších poraden, které tomuto tématu hodlám věnovat, pak můžete očekávat během dalších měsíců až let zastavení zhoršování obtíží a jejich postupnou úpravu. Proč je tento postup tak pomalý, to bude patrno z dalšího vysvětlení funkce zažívacího traktu po poranění míchy.
Za normálních okolností podléhá zejména pohyb tenkého střeva a pravé poloviny tlustého střeva vlivu vagového nervu (parasympatiku), který vychází přímo z mozku a úrazem je tak nepoškozen. Levá polovina tračníku, esovitá klička a konečník jsou zásobeny parasympatickými nervy vycházejícími z center v sakrální míše, a pokud nejsou postiženy ve svém průběhu, tak je jejich činnost ovlivněna vždy tím, že přerušením míchy nad tímto sakrálním centrem zaniká vliv nadřazených center v mozku. Výsledkem je zhoršení funkce (zpomalení, snížení reflexní aktivity) od levé poloviny tračníku až ke konečníku. Dochází k městnání stolice, která, pokud není včas vyprazdňována, vede k roztažení stěny tlustého střeva a postupnému zániku reflexních pochodů vlivem vymizení citlivosti střeva na náplň.
Pravá polovina tračníku má zatím zachovánu správnou funkci a tak po určitou dobu může překonávat poruchu strany levé a jednou za 3-4 dny se jí obvykle podaří přetlačit obsah dále - většinou za příznaků vystupňované činnosti střevní spojené s nelibými subjektivními pocity a obvykle masivním nekontrolovaným odchodem větší části stolice. Postupně s léty dochází druhotné poruše i pravého tračníku, který v důsledku chronického městnání stolice přeneseného z druhé strany již nestačí na "přetlačování" Městnání stolice tak přímo ovlivňuje činnost tenkého střeva, které není schopno vyvinout takový tlak jako střevo tlusté. Zvýrazňuje se aktivita tenkých střevních kliček, která výrazně zhoršuje zažívací těžkosti. Jsou to právě tuky, které jste zmínil, jejichž požití výrazně stimuluje činnost již tak dost „vydrážděných“ tenkých střevních kliček a proto situaci zákonitě zhorší. Bakterie, které jsou v tlustém střevě, pak způsobí zhruba jednou za týden zkvašení městnajícího obsahu a vyvolají průjmovitou nekontrolovanou stolici. Paradoxem však je, že často po tomto průjmu nacházíme u řady pacientů při vyšetření konečníkem mohutné tuhé kusy stolice, která je průjmem obtékána a nevyprázdněna tzv. skybala. Výše uvedenými pochody se postupně mění i střevní mikroflóra s dalším neblahým vlivem na zažívání. Hnilobné pochody, které jsou obvykle vystupňovány, vedou nejen ke zvyšování zápachu stolice, ale i k destrukci stěny střevní za vzniku výchlipek (divertiklů), které dále mohou komplikovat situaci.
Opakované vysedávání na WC a snaha o vytlačování stolice či její vybavování pomocí prstu většinou vede pouze k vyprázdnění konečníku, zatím co levý tračník zůstává napěchován stolicí. Dlouhodobý a opakovaný tlak na stolici vede k přeplnění haemorrhoidálních pletení, k jejich „vytahání“, až výhřezu a ztenčení jejich stěny, případná manipulace prstem v konečníku při vybavování stolice pak často vede k dalšímu poranění a krvácení. Dlouhodobě špatně aplikovaným tlakem břišního lisu může vzniknout i výhřez celého konečníku.
Všechny výše popsané změny vznikají postupně, i když, jak ukazují poslední studie nejdůležitější je zanedbání péče o stolici v prvých týdnech od úrazu, kdy přetrvává přirozená areflexie (nepřítomnost reakcí na podráždění vycházející z míchy pod úrovní úrazu) a levá polovina tračníku tak neodpovídá na podněty a pokud se „nechá ucpat stolicí“ tak nástup reflexní činnosti, která začíná asi měsíc od úrazu je ztížen. Městnající stolice totiž utlumí aktivitu dráždivých nervových zakončení v tlustém střevě a konečníku a míšní centrum, které se právě vzpamatovalo z nečinnosti po úrazu, nedostává žádné informace a proto nevysílá ani žádné podněty k pohybu tlustého střeva.
Z výše uvedeného jasně vyplývá, že základní podmínkou zlepšení stavu zažívacího traktu je obnovení pravidelného a úplného vyprazdňování stolice z celého levého tračníku a rekta ve fysiologických intervalech tj. nejlépe denně či ob den. Jedním ze základních prostředků sloužících k tomuto účelu je aplikace vysokých rektálních klysmat (nálevů)
a zřeknutí se pokusů o spontánní defekaci, která zjevně nemůže vést k požadovanému vyprázdnění a navíc naprosto zákonitě zhoršuje obtíže s hemoroidy a prolapsem.
Další opatření jsou jistě nutná, potřebná a užitečná, avšak bez navození pravidelné evakuace stolice neúčinná a proberu je ihned, jakmile zvládneme provádění nálevu o jehož úskalích se zmíním příště.

"