- AutismusMichal Roškaňuk
- BylinkářstvíIng. Štěpánka Janoutová
- Ergoterapeutická a fyzioterapeutickáZdeňka Faltýnková
- FyzioterapeutickáMgr. Ilona Drábková, DiS
- Mozková příhoda - CMPJan Dohnálek
- Neurologická - CMPMUDr. Václav Lukáš
- O nás dvoukamarádka Janina
- PrávníJUDr. Zuzana Špitálská
- PsychologickáMgr. Radmila Fajtová
- SexuologickáMUDr. Taťána Šrámková, CSc
- SociálníMgr. Magdaléna Kolátorová
- UrologickáMUDr. Martin Sutorý, CSc.
Otázka č.267
Milý Rudolfe
Váš dotaz jsem dostal ještě před zodpovězením minulých dotazů, ve kterých vysvětluji, že jediným rozumným řešením jak vyprázdnit stolici je pravidelné podání nálevu spolu s dodržováním režimových opatření tj. dodržování pravidelného pitného a dietního režimu. Prosím Vás proto o jejich prostudování, protože jsem přesvědčen o tom, že vše tam řečené platí i pro Vás.
Cílem režimových opatření je zejména zabezpečení náplně střev stolicí takové konzistence, která optimálně stimuluje činnost střevní, je snadno vyprázdnitelná nálevem a přitom nevzniká průjem, který je ve všech směrech škodlivý.
Již v minulých odpovědích jsem vysvětloval, že hlavní příčinou poruchy vyprazdňování stolice u pacientů po poranění míchy je porucha nervů (parasympatiku) vycházejících ze sakrální míchy, zásobujících zejména levou polovinu tračníku a konečník. V důsledku toho se tato část tlustého střeva pohybuje méně intenzivně, průchod stolice je zde pomalejší a tak brzdí i činnost střeva nepostiženého tj. pravého tračníku a konečné části tenkého střeva. Podáme - li jakýkoli medikament, který má povzbudit činnost střeva, tak bude daleko intenzivněji působit v části, kde není inervace porušena. Část s poruchou bude sice také stimulována, v důsledku poruchy však méně a stále bude „brzdit“ část zdravou. Výsledkem je rychlejší „vyčerpání“ strany zdravé a její dekompenzace a zhoršení celkového stavu. Zejména z tohoto důvodu je podávání jakýchkoli stimulujících medikamentů zejména v dlouhodobém horizontu nesmyslné. Platí to zejména o projímadlech, které drážní receptory ve stěně střeva jako je Vámi zmíněný Guttalax či bylinná projímadla obsahující list seny. Jejich nárazové užití jednou za čas (jednou do měsíce) například při dekompenzaci stavu například na cestách jistě neuškodí - systematické používání je však „cestou do pekla“.
Pokud je třeba, zejména zpočátku, změkčit stolici, je vhodné systematické každodenní podávání malé dávky nedráždivého projímadla. Jako nejvhodnější se jeví Lactuloza. Jde o nevstřebatelný cukr, který je zkvašován činností střevních bakterií. Produkty tohoto kvašení pak na sebe váží vodu a tím změkčují stolici. Obvyklá dávka je 3x1-2 čajové až polévkové lžíce dle individuální snášenlivosti. Opakuji, že cílem není vyvolání průjmu, ale pouze změkčení stolice tak, aby byla následně snadněji vyprázdnitelná nejlépe nálevem. Pokud dojde k průjmu, je třeba dávku snížit až na takovou, která při pravidelném užívání průjem dělat nebude. Pokud Lactuloza sama nestačí nebo vyšší dávka vyvolává nadměrný střevní dyskomfort, je možno přidat malé množství 20% roztoku síranu hořečnatého (MgSO4) připraveného v lékárně. Obvyklá dávka je asi 30-50 ml vypít s ovocnou šťávou nejlépe ráno, ale u některých pacientů je nutno podat i 3x denně. Opět platí, že cílem není vyvolání průjmu, ale pouze změkčení stolice. Hořečnaté ionty silně vážou vodu uvnitř střeva (osmotický efekt). Podobný efekt má i užití některých přírodních minerálních vod – Zaječice, Šaratice, Karlovarská … bohatých právě na hořečnatý iont. Vzhledem na menší koncentraci než má síran hořečnatý v lékárenské provenience, je u minerálních vod třeba většího dávkování, opět je třeba optimální dávku vyzkoušet.
S podáním medikamentů je to ještě složitější. Většina patří mezi tzv. parasympatomimetika tj. látky povzbuzující činnost parasympatické inervace. Jejich neblahé působení na střevo s poruchou nervového zásobení jsem již zmínil výše. Bohužel, více či méně všechna mají vliv i na zvyšování aktivity močového měchýře, která je však ve většině případů, jíž primárně zvýšena a musíme ji přednostně tlumit. Proto, i z tohoto důvodu, nemůžeme stimulující medikamenty užít. Naopak jsme nuceni podávat medikamenty, které tlumí močový měchýř a současně s tím však, bohužel i činnost střevní.
O to důležitější je pravidelná režimová péče a systematické vyprazdňování nálevy – poslední vědecká sledování tento způsob jednoznačně podporují.
V případech, kdy se hyperaktivita močového měchýře nevyskytuje, je možné přeci jenom nasazení medikace zvažovat jako pomocného prostředku, přičemž hlavní tíha v péči o stolici by měla zůstat na režimových opatřeních a nálevech. Podmínkou zejména dlouhodobého užívání je pečlivé sledování chování zejména močových cest, ale i stavu zažívacího traktu.
Příště si povíme, jak se to dá udělat, když nálev konečníkem i přes všechna doporučení podat nelze.
Váš dotaz jsem dostal ještě před zodpovězením minulých dotazů, ve kterých vysvětluji, že jediným rozumným řešením jak vyprázdnit stolici je pravidelné podání nálevu spolu s dodržováním režimových opatření tj. dodržování pravidelného pitného a dietního režimu. Prosím Vás proto o jejich prostudování, protože jsem přesvědčen o tom, že vše tam řečené platí i pro Vás.
Cílem režimových opatření je zejména zabezpečení náplně střev stolicí takové konzistence, která optimálně stimuluje činnost střevní, je snadno vyprázdnitelná nálevem a přitom nevzniká průjem, který je ve všech směrech škodlivý.
Již v minulých odpovědích jsem vysvětloval, že hlavní příčinou poruchy vyprazdňování stolice u pacientů po poranění míchy je porucha nervů (parasympatiku) vycházejících ze sakrální míchy, zásobujících zejména levou polovinu tračníku a konečník. V důsledku toho se tato část tlustého střeva pohybuje méně intenzivně, průchod stolice je zde pomalejší a tak brzdí i činnost střeva nepostiženého tj. pravého tračníku a konečné části tenkého střeva. Podáme - li jakýkoli medikament, který má povzbudit činnost střeva, tak bude daleko intenzivněji působit v části, kde není inervace porušena. Část s poruchou bude sice také stimulována, v důsledku poruchy však méně a stále bude „brzdit“ část zdravou. Výsledkem je rychlejší „vyčerpání“ strany zdravé a její dekompenzace a zhoršení celkového stavu. Zejména z tohoto důvodu je podávání jakýchkoli stimulujících medikamentů zejména v dlouhodobém horizontu nesmyslné. Platí to zejména o projímadlech, které drážní receptory ve stěně střeva jako je Vámi zmíněný Guttalax či bylinná projímadla obsahující list seny. Jejich nárazové užití jednou za čas (jednou do měsíce) například při dekompenzaci stavu například na cestách jistě neuškodí - systematické používání je však „cestou do pekla“.
Pokud je třeba, zejména zpočátku, změkčit stolici, je vhodné systematické každodenní podávání malé dávky nedráždivého projímadla. Jako nejvhodnější se jeví Lactuloza. Jde o nevstřebatelný cukr, který je zkvašován činností střevních bakterií. Produkty tohoto kvašení pak na sebe váží vodu a tím změkčují stolici. Obvyklá dávka je 3x1-2 čajové až polévkové lžíce dle individuální snášenlivosti. Opakuji, že cílem není vyvolání průjmu, ale pouze změkčení stolice tak, aby byla následně snadněji vyprázdnitelná nejlépe nálevem. Pokud dojde k průjmu, je třeba dávku snížit až na takovou, která při pravidelném užívání průjem dělat nebude. Pokud Lactuloza sama nestačí nebo vyšší dávka vyvolává nadměrný střevní dyskomfort, je možno přidat malé množství 20% roztoku síranu hořečnatého (MgSO4) připraveného v lékárně. Obvyklá dávka je asi 30-50 ml vypít s ovocnou šťávou nejlépe ráno, ale u některých pacientů je nutno podat i 3x denně. Opět platí, že cílem není vyvolání průjmu, ale pouze změkčení stolice. Hořečnaté ionty silně vážou vodu uvnitř střeva (osmotický efekt). Podobný efekt má i užití některých přírodních minerálních vod – Zaječice, Šaratice, Karlovarská … bohatých právě na hořečnatý iont. Vzhledem na menší koncentraci než má síran hořečnatý v lékárenské provenience, je u minerálních vod třeba většího dávkování, opět je třeba optimální dávku vyzkoušet.
S podáním medikamentů je to ještě složitější. Většina patří mezi tzv. parasympatomimetika tj. látky povzbuzující činnost parasympatické inervace. Jejich neblahé působení na střevo s poruchou nervového zásobení jsem již zmínil výše. Bohužel, více či méně všechna mají vliv i na zvyšování aktivity močového měchýře, která je však ve většině případů, jíž primárně zvýšena a musíme ji přednostně tlumit. Proto, i z tohoto důvodu, nemůžeme stimulující medikamenty užít. Naopak jsme nuceni podávat medikamenty, které tlumí močový měchýř a současně s tím však, bohužel i činnost střevní.
O to důležitější je pravidelná režimová péče a systematické vyprazdňování nálevy – poslední vědecká sledování tento způsob jednoznačně podporují.
V případech, kdy se hyperaktivita močového měchýře nevyskytuje, je možné přeci jenom nasazení medikace zvažovat jako pomocného prostředku, přičemž hlavní tíha v péči o stolici by měla zůstat na režimových opatřeních a nálevech. Podmínkou zejména dlouhodobého užívání je pečlivé sledování chování zejména močových cest, ale i stavu zažívacího traktu.
Příště si povíme, jak se to dá udělat, když nálev konečníkem i přes všechna doporučení podat nelze.