Milý Ondro, narazil jste na problém, který trápí mnohé pacienty, ale i mne. V podvědomí mnohých lékařů bohužel i urologů přetrvává přesvědčení, že nejlepší je katetr pokud možno co nejtenčí a s takovým zakončením, se kterým se pacient “ neporaní“ tj. s co nejtupějším Nelatonovým koncem. Takový katetr byl doporučen i Vám.
Volba síly a zakončení katetru je přitom velmi individuální záležitostí závisejícím mimo jiné na tom, zda se jedná o katétr jednorázový, používaný k čisté intermitentní katetrizaci (ČIK) či katétr permanentní tj. takový, který je ponechán v močové trubici trvale bez výměny po několik týdnů. V dnešní odpovědi se zaměřím na katetry používané pro ČIK. O problémech permanentních katetrů se zmíním někdy příště.
Při ČIK nezůstává katetr dlouho v močové trubici, a proto nehrozí otlačení močové trubice, tak jak je tomu u katetru permanentního. Síla (průměr) katetru u ČIK může být až taková, že katetr zcela vyplňuje močovou trubici – u většiny mužů je to 18-22 Ch. Je však nutné, aby katetr šel zavést naprosto volně. Platí zásada, že první katetrizaci by měl provést lékař, nejlépe urolog, zabývající se péčí o pacienty nastavené na režim ČIK a stanovil optimální velikost katétru. Katétr většího průměru poskytuje mnoho výhod. Vyprázdnění močového měchýře je díky většímu průměru rychlejší, spolehlivější a nedochází při něm k nežádoucímu nárůstu tlaku, což je jedním ze základních důvodů zavedení ČIK u většiny pacientů. Větší katetr je tužší, prosto se při zavádění nekroutí, lépe kopíruje průběh močové trubice a jeho větší síla usnadňuje manipulaci zejména u pacientů s poruchou úchopu. Jeho hrot není tak ostrý, jako u katétrů menších průměrů, postupně se rozšiřuje a proto je menší nebezpečí poranění močové trubice. U pacientů s křečovitým sevřením močového svěrače umožnuje snadnější a bezpečnější aplikaci silnějšího tlaku nutného k překonání tohoto sevření.
Volba zakončení katetru je též individuální záležitostí. Katétr se zobáčkem na konci (Tieman) byl vymyšlen pro muže, protože jejich močová trubice v oblasti přechodu do prostaty vytváří ohnutí u některých mužů až pravoúhlé. Zde se navíc katétr musí prodírat přes zúžení způsobené svěračem. Zahnutí konce katetru a jeho přihrocení umožňuje při správné manipulaci lepší vklouznutí katetru přes výše popsané místo. Každý pacient musí, nejlépe po poradě a instruktáži lékařem, který jako první provede katetrizaci, vyzkoušet sám, který typ zakončení mu lépe vyhovuje.
Ne všichni jsme stejně šikovní a tak co pro jednoho může být výhodou, pro druhého může být komplikaci. Každý pacient si proto musí zkusit, co mu vyhovuje, nejlépe opakovaně, někdy až s odstupem času, kdy nabyde určitou praxi v katetrizaci. Nezřídka se pak u našich pacientů stává, že po půl roce katetrizace se pacient po počátečním neúspěchu s používáním Tiemanova katetru k tomuto typu vrátí a ocení jeho výhody. Podobně se časem může rozvíjet zvýšené sevření v oblasti svěrače, které původně bezproblémové zavádění katetru s Nelatonovým koncem znemožní a je nutno přejít na zakončení Tiemanovo.
Pro úplnost je třeba dodat, že existují katétry klasické délky tj. katétry pro muže a katetry krátké určené pro krátkou močovou trubici ženy. Při autokatetrizaci však ženy často používají dlouhé mužské katetry z praktických důvodů. Delší katétr umožní u některých snadnější manipulaci při zavádění a lepší nasměrování odváděné moči do sběrné nádoby či toalety. Na druhé straně jsou pacientky, které striktně vyžadují katetr krátký, protože jim tolik nezavazí v kabelce a manipulace s ním se jim zdá jednodušší. Močová trubice ženy je silnější než u muže, tak že většině případů se není třeba obávat užití katetrů síly až kolem 22-24 ch. Volba hrotu katetru je i u žen individuální. Žena nemá žádné zahnutí uretery jako muž (viz výše), avšak celá řada žen upřednostňuje Tiemanovo zakončení, které umožní snadnější vklouznutí katetru do močové trubice při zavádění po hmatu tzv. “naslepo“.
Kromě velikosti katetru a typu jeho zakončení je pro prevenci poranění důležité i dokonalé zaoblení otvorů na katetru a dobrá kluzkost katetru - těchto parametrů nedosahují zdaleka všechny fy nabízející katetry pro ČIK. Je nutno výrobky vyzkoušet a zvolit ten, který nejlépe vyhoví.
Při volbě katetru je tedy nutno postupovat přísně individuálně podle potřeb pacienta s tím, že základní podmínkou je, aby pacient zavedl katétr co možná nejsnadněji a tím minimalizoval možnost poranění močové trubice. Současně je vhodné volit takový průměr katétru, aby bez nutnosti navýšení měchýřového tlaku došlo k rychlému a úplnému vyprázdnění močového měchýře tzn.,že je tendence k užití spíše katetrů o větším průměru (16ch a výše).