NOVÁ GUINEA

16. 9. – Pátek
Hned ráno jsme pospíchali na stadion, který je součástí tělovýchovného institutu a je to opravdu veliká plocha. Byla to neskutečná přehlídka barev, peří, mušlí, různého jiného zdobení a kostýmů, kožešin, hudebních nástrojů a masek.
Malování je někdy jen na obličeji, jindy na celém těle, no prostě oči přecházejí. Popsat se to nedá, alespoň je nutné vidět fotky. Skupin z různých oblastí bylo nepočítaně. Všichni byli milí, rádi se nechali fotografovat, což bylo úžasné, až na to, že moje oba foťáky občas stávkovaly.
Dokonce byli účinkující pyšní na to, že jsme si je vybrali na snímky. Úžasné byly i malé děti, všechno měly krásně secvičené a byla to radost se na ně dívat. Byli tam i opravdu stařečci a stařenky, některé i pěkně při těle, ale tančili jak o život a žádná únava na nich nebyla znát.
Bílých nás tu bylo tak asi max.30. Bezpečnostní opatření byla velká, od koňské jízdy, po psovody a samopalníky, přijel totiž na přehlídku generál, tedy jejich ministerský předseda, zbrusu nový, asi týden ve funkci a „moc pěkně řečnil“.
Škoda, že jsme mu nerozuměli, prý jim sliboval úžasnou budoucnost. V poledne jsme toho měli dost, obrovské horko udělalo své a tak jsme šli do hotelu.
Byl to ale zážitek, byli jsme utahaní a to jsme netančili ani nezpívali, jen se dívali a těšili se na další den.