Svátky

Dobré poledne,
dnes je pátek 12.4.2024
svátek má Julius
zítra Aleš

Krátce

TOP 10 druhů potravin,
které jsou zdrojem vápníku.

Citáty

GIOVANNI GIACOMO CASANOVA
Žena je jako kniha, a ať dobrá či špatná, musí se nejdříve líbit svým titulním listem. 

NOVÁ GUINEA

30. 9. – pátek

Opět jsem se těšila na potápění. Ale hned na začátku nám mělo být jasné, že to zas taková „selanka“ nebude. To, do čeho nás navlékli, jsem ještě neviděla. Vše otrhané, děravé, vč. bot, které se nedaly ani nazout, protože byla odtržena guma od neoprénu nebo z čeho jsou vyrobeny, pro manžela nenašli botičky žádné a to nás bylo jen 8? nebo 6?.
Vzhledem k teplotě vody (22°C) nám doporučili neoprény dva, tedy já měla jen jeden, ale skutečně silný, ale byl mi tak veliký, že jsem na zádech měla hrb a tak jsem byla téměř „nepotopitelná“.
Se závažím měli problém skoro všichni, muselo se přidávat a tak jsme stále byli nad vodou, no a byla i zima. Jediné, co mi šlo, byl sestup do vody po zádech (překulení), to bylo taky jediné, kdy jsem byla „povzbuzena“ gestem OK. Pak jsme byli vyhnání zpět na loď, nikdo nevěděl proč, prý tam byly proudy, ale to nám řekli až dodatečně. Když jsme se konečně opět překulili do vody, tak tam zas byly řasy a tak nás dobu tahali na provaze za lodí, tedy vedle lodi, ale bylo to pro mě hrozné, nemám v rukách moc sílu a tak jsem byla utahaná a s potopením jsem měla stále problémy a tak jsem se vrátila na loď. Ani to ale nebylo jednoduché, s plnou lahví a velkým závažím jsem se doslova vydrápala do lodě s vypětím všech sil.
Viděla jsem jen želvu a pár korálů a to byl můj celý ponor. Ale ani „chlapci“ nebyli nadšeni, asi máme vysoko nastavenou laťku. Druhý ponor následoval hned v zápětí, což jsem nechápala (pro vysvětlení, mezi opakovaným ponorem má být přestávka, aby se vyloučil z těla přebytečný dusík), ale prý se nebylo moc hluboko.
Já to zkusila znovu a byla jsem opět nepotopitelná a tak jsem si chtěla alespoň zašnorchlovat, ale byl opět problém dostat se do lodi. Náš lodník se zábavou pozoroval, jak s výstupem zápasím, na palubu jsem doslova přepadla naprosto vyčerpaná.
S takovou neochotou jsem se ještě nesetkala. Viditelnost žádná a tak ani kluci si moc neužili, prostě se nám tento výlet moc nevydařil a já měla „depku“ z toho, že mi to nešlo.
Toto se stát při prvním ponoru, tak jsem se přestala potápět navždy. Naštěstí mi to jindy docela šlo a tak jsem se odradit nenechala. Rychle jsme se převlékli a zklamaní jsme odjížděli zpět k Brisbane. Ubytovali jsme se opět už za tmy, ale s krbem, který jsme si k večeři zapálili, ale byli jsme tak unavení, že žádné „rozjímání u ohně“ nebylo, jen jsme se osprchovali a šli spát.

 

 

92_a_čekání_na_ptakopyska.JPG

 

 

92_a_ptakopysk_stále_uniká.JPG

 

 

93_ibis_v_západu_slunce.JPG

 

 

 

 

Vyhledávání

Foto dne

CESTOVÁNÍ

 

Nenechte si ujít povídání o cestách po místech více či méně známých..