ETIOPIE 2015

Sobota 4. 7. – Danakilská proláklina
Byly to maximálně náročné dva dny. Z pěkného hotelu v Mekele jsme se ocitli až na hranici bídy, tedy spíš za hranicí.
Po snídani jsme jeli velice zajímavou krajinou s úžasnými horami a pak pěkně šupem dolů do nížky 126 m pod mořem. Jak jsme se blížili do cíle naší dnešní cesty, příroda byla stále neutěšenější a příbytky nuznější. Žijí tu převážně utečenci z Eritreji a Nomádi. Jejich příbytky jsou pouze z různých klacků a stěhují se prý tak každé 3 měsíce. Obydlí staví pouze ženy. Nic nepěstují, jen chovají kozy, případně má někdo oslíka. Vůbec ale nevím, na čem se zvířata pasou, zeleného tu není nic a tak asi žerou kameny, kterých je tu opravdu hodně. A teplota stoupá, zatím co my klesáme.
Zastavujeme se na oběd v tzv. turistické restauraci. No jíst jsem si nedala nic, jen náš Miki je odvážný člověk. My jsme se spokojili pouze s kolou a spritem. Vypadalo to tam hrozně. Popisovat nebudu, to se musí vidět alespoň na fotkách. A prý bude hůř, což jsem si ani nedovedla představit.
A bylo. Dostali jsme přiděleného strážce se samopalem, povinného průvodce a dalšího "ochránce"jsme jen zaplatili, abychom nemuseli brát ještě druhé auto. Ten sebral prachy a ani nepoděkoval.
Za hrozného vedra (40°C) jsme dorazili do " správního centra" Danakilské prolákliny. Po obou stranách cesty stojí domečky z klacků, v jednom takovém jsme se ubytovali. Byly tam proutěné postele vypletené provazy, uzlíky mně strašně mačkaly. Šli jsme si lehnout, bylo totiž po poledni, ale v tom vedru se stejně usnout nedalo, tedy já nemohla, Bohouš s Honzou si na chvíli schrupli a já jim tiše záviděla. I místní si šli lehnout. K večeru jsme se šli podívat na karavanu velbloudů se solí, která však měla zpoždění a tak jsme se vrátili. Kluci šli ještě jednou a byli úspěšní, já byla k nepoužití, bylo mi zle. Miki nám uvařil výborné špagety se zeleninou, celý den jsme nejedli a tak přišli obzvlášť k chuti. Noc byla krutá, i když jsme měli s sebou matrace a já prášek na spaní, nikdo se moc nevyspal, bylo strašné vedro.