Přeji dobrý den. Můj bratr měl, za posledních osm let, pátou mozkovou příhodu. Je tím již poznamenán, tím mám na mysli vadu řeči, špatnou motoriku atd. Při poslední (lehčí) příhodě ho RZta odvezla v 18hod. a druhý den mu personál nemocnice dal snídani jako každému jinému pacientovi. Že prý byl v pořádku a komunikoval. Na tom všem ještě nic špatného není. Ale nastala komplikace. Začal se jim dusit rohlíkem a oni ho museli resuscitovat, byl bez sebe 5 minut. Mě zajímá jestli, je normální že dostal snídani jako každý jiný pacient ?

Dobrý den, obracím se na Vaši poradnu ve věci postupu v další léčbě. Maminka 76 let měla 14.10.2013 CMP. 14 dnů ležela na neurologii, dalších 14 dnů na rehabilitačním oddělení. 14.11.2013 byla převezena do rehabilitačního ústavu, kde probíhala následná rehabilitace. Ke dni 17.2.2014 má být převedena do domácího ošetřování. Jelikož nevím, jak dále postupovat a obávám se, že na domácí péči je dosud brzy a stav bude zakonzervován, či dokonce dojde k jeho zhoršení v důsledku neprovádění další rehabilitace, prosím o sdělení dalších možností následné péče či postupu léčby. Ve zkratce uvedu rozsah postižení po CMP: plegie HK (dle sdělení lékařů trvalá), paréza DK. Částečné postižení řeči. Postupně byla v rámci rehabilitace vedena k nácvikům samostatnosti s vozíčkem a potřebným úkonům. Chůze bez opory je velmi nestabilní, padá, DK se rovněž podlamuje v koleni, s holí a s oporou částečně chodit lze, ale z důvodu postižení levé HK se nemůže vůbec opírat, musí být podpírána. Levé rameno je jako vykloubené a musí být fixováno, je velmi bolestivé. Procedury pomáhají a ulehčují stav. Přesto vše jsou výsledky zlepšení stavu viditelné. Pro dokreslení uvádím, že maminka trpí srdeční arytmií, léčí se z vysokého tlaku, CHOPN, ledvinové nedostatečnosti.

Zajímá mě

a) jak dlouho lze provádět patřičnou léčbu v zařízení,

b) otázka možné lázeňské péče,

c) otázka opakované rehabilitace v rehabilitačním ústavu (za jak dlouho lze po ukončení léčby žádat znovu),

d) možnost léčby v Sanatoriu Klimkovice,

e) doprava pacienta na vozíčku na ošetření k lékaři,

f) další možné informace (adekvátní kompenzační pomůcky, sociální lůžka, spolupráce v VZP, kontakty atd.).

Velmi děkuji za Vaši odpověď. Majka, Ostrava

Dobrý den pane Dohnálek,

možná se Vám bude zdát můj dotaz nesmyslný, ale opravdu by mne zajímalo co se dál děje s odumřelou částí mozku po CMP ischemického typu. Tím mám na mysli tu část mozku, která přestala být zásobená okysličenou krví s obsahem živin a následně odumřela. Nehrozí od této části mozku po čase šíření nějakých zhoubných organismů nebo podobně ?

Mám už 4 roky po své osobní zkušenosti, kdy jsem zcela ochrnul na levou ruku a nohu a následky v hybnosti nohy mám doposud.

Předem děkuji za odpověď

a s pozdravem

Milan T.

Dobrý den pane Dohnálku,

obracím se na Vás s prosbou o radu.

Můj tatínek 65 let měl minulý týden krvácení do mozku CPM, leží na neurologii a má nehybnou levou část těla.

Vím, že na řešení, co dál, je ještě čas, ale nerada bych něco zanedbala, tak aby až se tatínek stabilizuje a bude schopen rehabilitovat, bylo tak možné a neoddalovalo se to.

Prosím, o informaci, jak se má postupovat nebo s kým toto konzultovat.

Moc děkuji za Váš čas a odpověď.

Dobrý den pane Dohnálku,

Na internetu jsem objevila Váš blok věnovaný problematice pacientů s cévní

mozkovou příhodou. Ráda bych Vás touto cestou požádala o radu.

Můj 70-letý otec prodělal před 3-4 týdny CMP. Je ochrnutý na levou půlku

těla, je ve své podstatě ležák, na posteli se nedokáže zvednou ani do sedu,

používá pleny. Co se týká mluvení a uvažování, tak to je v relativním

pořádku.

Po době strávené v nemocnici, nám nabídli možnost převozu do Léčebny

dlouhodobě nemocných v Havířově, žádné rehabilitační centrum ani nic

podobného (přesněji se chtěli mého otce z nemocnice co nejrychleji zbavit,

protože byl velmi negativistický a nechtěl prý spolupracovat...). V léčebně

je teď 5 dnů a jde to s ním ještě více z kopce.... fyzicky I psychicky. S

pacientem se intenzivně nehýbe ani necvičí, bolí jej celé tělo a přestal

úplně jíst.

Otec nás stále žádá, ať zajistíme to, aby s ním bylo více cvičeno,

rehabilitováno, ať jej převezeme jinam - bohužel odborná pomoc v této

oblasti vázne na všech stranách.... Prosím neporadil byste nám, do kterého

rehabilitačního ústavu by bylo možné pacienta v tomto stavu umístit. Jsme z

Ostravy, nejlépe tedy v severomoravském kraji.

Moc děkuji za radu.

S přáním krásného dne

Martina

Dobrý den pane Dohnálku,
obracím se na Vás s prosbou o pomoc. Snad Vás tím nějak nezdržím. Našla jsem na Vás kontakt na stránkách ictus.cz, tak se dovoluji na Vás obrátit.
Má babička (72 let) dostala v září 2012 mozkovou mrtvici. Je to velmi vitální upovídaná osoba a toto postižení ji velmi zasáhlo a trápí se jím. Z prvního "ataku" se vzpamatovala poměrně dobře a rychle se jí vše začalo obnovovat. Ovšem musela podstoupit operaci, při níž jí byla rozšířena krční tepna a po této operaci se jí příhoda zopakovala a postižení bylo větší. Absolvovala pak měsíční rehabilitační pobyt v Berouně. Pohybově celkem nemá problém, vše se jí díky její velké vůli vrátilo a teď už celkem dobře samostatně doma funguje. Má ohromnou snahu se vrátit zpátky do běžného života. Trápí jí ovšem stále velmi těžce se obnovující schopnost řeči.

Dochází jednou měsíčně na dobrou logopedii v Sedlčanech, ale to nám přijde strašně málo. Dostává na doma pracovní listy k procvičování a snaží se je vypracovávat, ale máme pocit, že ze všeho nejvíce by potřebovala být intenzivněji odborně vedena, aby více a správně mluvila. Teď se dostávám k jádru mé prosby - chtěla jsem se Vás zeptat, jestli existuje nějaké výukové CD nebo nějaké další audio materiály pro lidi po mozkové mrtvici, které by si mohla třeba pouštět a cvičit si s nimi řeč a výslovnost. Moc ráda bych jí pomohla, ale tápu a nevím, kde začít.
Nezlobte se prosím, jestli jsem Vás obtěžovala či zdržovala. Pokud byste měl pro nás nějaký tip či jakýkoliv jiný podnět, který by naší babičce pomohl, byli bychom za něj moc vděčni.
Děkuji a přeji hezké jarní dny.
Zora

Dobrý den

jmenuji se Jana Boháčková a 3.dubna to bude přesně rok co mě překvapila CMP. Byla jsem doma sama a stalo se to

k ránu, když jsem chtěla vstávat a už jsem nikam nedošla. Je mi 48let a přítel, s kterým jsem žila 10let, mě opustil prakticky

hned, co se mi to stalo. Od toho dubna jsem byla 9měsíců po nemocnicích a rehabilitacích. Teď jsem třetí měsíc doma a

na konci března se budu vracet na nějakou dobu do Kladrub na rehabilitaci.

Vzhledem k tomu, že mé postižení mi nedovoluje provozovat aktivity jako dřív /jezdila jsem na motorce a hrála dost aktivně volejbal/, ráda bych se seznámila s ostatními, kteří mají podobné problemy jako já, a zdálo se mi, jak jsem četla na netu, že ve vaší organizaci by to bylo možné.

děkuji předem za zpětný kontakt

J. B.

Vážený pane Dohnálku,

dnes mi pan doktor Jaroslav Elis spolu s paní doktorkou Kamencovou sdělili, že důvodem mých obtíží s vyjadřováním je prodělaná cévní mozková příhoda (viz. příloha).

Velmi mne to zaskočilo, neboť v mých 64 letech, kdy si teprve půl roku užívám pomalejšího tempa v důchodu, jsem nic takového nečekal. Naději na zlepšení mne dal až kontakt na Vás, na vzor jak se s takovými životními situacemi poprat.

Obracím se proto na Vás s prosbou a vírou, že mi dokážete ukázat cestu k opět normálnímu životu.

Vím, že jsou lidé na tom mnohem hůř než já, ale nechci se s mým postižením jen tak smířit.

Do loňského roku jsem pracoval na železnici postupně až v manažerské pozici, aktivně se podílel v mnoha mimopracovních aktivitách, přednášel na vysoké škole, organizoval mnohá zahraniční setkání, prostě neustále byl v kontaktu s lidmi a verbální projev byl pro mne základem, samozřejmostí, koníčkem :-)

A teď je všechno pryč.

NENÍ!!!

Chci s tím bojovat. Mám hodnou a chápající manželku, která mne podporuje a chce mi pomoci.

Byl bych velmi rád, kdybyste mi v mém odhodlání mohl pomoci i Vy. Začal jsem listovat Vašimi webovými stránkami, určitě si je pročtu a rád.

Ale i tak cítím, že potřebuji mít kontakt s někým, kdo mne nasměruje.

Dobrý den,

uvítám jakékoliv rady.

Můj tatínek 62 let, aktivní člověk, velký sportovec, pracant, co nevydržel chvíli v klidu, měl letos v červnu cmp při které mu praskla céva v mozku, stalo se mu to při fotbale, pomoc byla zavolaná včas. Krvácení bylo rozsáhlé, druhý den se rozhodovali, zda jej vůbec operovat nakonec se do toho pustili, krvácení zastavili a tatínek přežil. Krvácení bylo velmi rozsáhlé, postižená levá polovina těla...

Pokroky byly pozvolné, nejdříve nám stiskl ruku, domlouvali jsme se pohybem ruky, poté otevřel na chvíli oči a zas je zavřel nechtěl se na nás dívat, nakonec se to povedlo a oči měl otevřené, nepolykal, nevědělo se, zda vůbec toho bude schopen, krmili ho nosní sondou, nakonec se povedlo -polyká.. Měl trachču, nemluvil, hodně kašlal, odsával se, ted mluví, nekašle a odsávají ho minimálně skoro vůbec.

Má stále zavedený močový katetr+ pleny, 1x mu jej zkusili vyndat, ale prý to nešlo, tak ho za chvíli zas zavedli znova, další pokus o zrušení katetru nebyl, prý počkáme až po operaci (plastika lebky-znovuzavedení lebeční kosti).

Plastika se 2x odložila, prý neměli místo, to už si matka se sestrou šli stěžovat primářce Doléčovacího a rhb centra v Novém Lískovci (Brno). Od ní se najednou dozvěděli, že otec už veškeré pokroky, co mohl udělal a že už se to moc nezlepší, v nejlepším případě bude na vozíku a katetru se už asi taky nezbaví, protože už to jednou přece zkoušeli a nešlo to!

Matka docela v šoku neb od ošetřující lékařky slýchala celou dobu jiné zprávy např. jí slíbila, že po operaci otce katetru i plín zbaví a pak jsme počítali s rhb ústavem např. Hrabyně s intenzivní rhb péčí. Primářka nám sdělila, kdeže jsme na tom byli, že oni jsou rhb ústav a na žádnou jinou péči otec nárok nemá!

Nám tamní rehabilitace ovšem připadá nedostatečná, málo intenzivní-cca 2x denně nevím jak dlouho, i na vašich stránkách jsme se dočetly, že největší pokroky udělali vesměs všichni lidí ve specializovaných rhb ústavech!

Co teď můžeme dělat, abychom otce dostali někam jinam(po operaci se má zas vrátit do Lískovce a pak prý domů nebo LDN popř. Domov důchodců....

Samozřejmě si ho vezmeme domů, byt prý máme upravit pro vozíčkáře...

Jakým způsobem, kam se obrátit pro radu? Nevíme, nesděleno...

Otec je navíc hrozně laxní, nechce cvičit, bojovat, říká, že to rozcvičí doma, máme pocit, že kdyby se víc motivoval a víc cvičil, že pokroky tam budou. .Levá ruka si ne, ale levá noha vykazuje nějaký protitlak, odpor, když s ním cvičíme.. Původně nám říkali, že by levá noha rozcvičit šla.

Jak otce ale motivovat, aby cvičit chtěl a cvičil, tak jak má, ne-li víc, samozřejmě čím víc, tím líp...???

Děkuji za jakoukoliv radu a omlouvám se za dlouhý příspěvek.

Takže co mi leží nejvíc na srdci:

Jak docílit pro otce lepší rhb péči ve kvalifikovaném zařízení?

Jak otce motivovat, aby cvičil a nevzdával to?

Jak nejlépe přebudovat byt na bezbariérový, kde sehnat kvalifikovanou radu?

Doufám, že jsem to napsala trochu srozmuitelně...

Lenka