Milá Jano na mnohé z otázek, které mi kladete by jste mohla nalézt odpověď při pozorném přečtení dotazů a odpovědí v mé poradně. Vzhledem k tomu, že řešení Vašich obtíží dělá opakovaně vrásky i odborníkům, pokusím se znovu vysvětlit Vaši perspektivu a navrhnout řešení.
Nepopisujete sice podrobně Váš neurologický nález avšak poškozením míchy, ať již kompletním přerušením či pouze částečným, nad úrovní Th12 vzniká tzv. porucha horního motoneuronu. To znamená, že míšní centrum které se nachází v oblasti Th12 -L1 zůstává neporušeno, močový měchýř pracuje reflexně, tj. tak, že po naplnění na určitou kapacitu se automaticky sevře svalstvo močového měchýře a moč je vypuzena ven. Za normálních okolností je tento proces tlumen vyššími centry nacházejícími se v mozku, které navíc koordinují činnost svalstva močového měchýře a svěračů tak, že při plnění močového měchýře jedinec dokáže nucení na močení oddálit a to utlumením činnosti močového měchýře a současným sevřením svěračů. Po přerušení spojení s centrem , což je patrně Váš případ má močový měchýř snahu vyprazdňovat se je vyšší silou, dříve a chaotičtěji než za normálních okolností a je porušena koordinace se svěrači. Výsledkem je pomočování a pokud je stav neléčen, tak je obecná tendence ke zhoršování. Močový měchýř totiž ve většině případů pracuje proti odporu svěračů (detrusoro-sphincterická dyssynergie), které při sevření svalstva močového měchýře pradoxně nepovolují - musí tak překonávat jejich odpor. Tím svalstvo močového měchýře neustále „trénuje“ a sílí a vyvíjí stále větší tlak, zároveň se zhoršuje pohotovost ke vzniku předčasného stahu močového měchýře, vyprazdňování se stává chaotičtější, stačí k němu i malý podnět – přesednutí na vozíku, dotyk v podbřišku a pod.
Spasmy kosterního svalstva o kterých píšete mají podobný princip jako zvýšená aktivita močového měchýře, dají se ovlivnit cvičením a podáváním léků, takových jakým je právě Baclofen.
Často však bývají provokovány i procesy z oblasti močových cest - močovou infekcí, případně špatně vedenou péčí o vyprazdňování močového měchýře. Neméně důležitá je
i péče o pravidelné vyprazdňování stolice, nejlépe každý den, protože i městnání stolice
může ovlivnit reflexní aktivitu.
Základní podmínkou pro léčbu močových cest je odstranění odporu při vyprazdňování moči. Toho se dosáhne nejlépe zavedením močového katétru a vypuštěním moči. Ponechání močového katétru trvale, je podstatně horší alternativou než opakované jednorázové zavedení tzv. intermitentní katetrizace - dle okolností „čistá“nebo „sterilní“. Trvale ponechaný močový katétr dráždí močové cesty, nese na sobě infekci, může být příčinou vzniku kamenů v močovém měchýři atd. Správný interval cévkování závisí na výsledku urodynamického (UD) vyšetření a současně na Vašich zkušenostech s úniky moči, cévkování by mělo být tak časté, aby ke spontánnímu uniku nedocházelo. K tomu bude patrně nezbytné podávání léků, tzv. močových spasmolytik, které utlumí činnost močového měchýře.Vesicaere, který máte nasazen je lékem tohoto typu, avšak dle výsledků UD vyšetření bude patrně třeba upravit jeho dávkování. Nepíšete jakou dávku užíváte avšak dle mých osobních zkušeností jen zřídka postačí základní dávka 5 mg. Často je nutno dávku znásobit a někdy i kombinovat s podáním jiných medikamentů - vše je nutno kontrolovat opakovaným UD vyšetřením - tento proces správného „vyladění“ medikace může trvat i měsíce - Vy i Váš ošetřující urolog musíte prokázat určitou dávku trpělivosti.
Za samozřejmost přitom považuji důsledné pátrání a doléčení močové infekce, která zejména při přechodu z permanentního močového katétru na režim intermitentní katetrizace
může dělat problémy a často jsou jejím projevem právě častější úniky moči – nemusí se přitom jednat o klasickou bakteriální infekci, ale o infekt tzv. interacelulárními patrogeny
typu Ureaplasmat, Mykoplasmat, Gardnerel či infekci Chlamydiovou - viz též minulé odpovědi v naší poradně.